Článek
Tyto negativní dopady podle autorů výhledu částečně kompenzuje prudký růst investic do umělé inteligence (AI) a dalších technologií.
Válku na Blízkém východě zahájily 28. února Spojené státy a Izrael útoky na Írán. Teherán reagoval zablokováním Hormuzského průlivu, kterým před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ceny energií prudce vzrostly, což zatížilo podniky i spotřebitele.
Měnový fond nyní očekává, že ceny ropy letos vzrostou téměř o 32 procent a že globální spotřebitelské ceny za celý letošní rok vzrostou o 4,7 procenta. Loni nárůst činil 4,1 procenta. Pokud se zrychlení zdražování potvrdí, znamenalo by to, že se centrálním bankám přestalo dařit v boji proti inflaci, uvedla agentura AP. Ze situace mohou těžit země, které energie vyvážejí, dodal MMF.
Měnový fond očekává, že Spojené státy coby největší světová ekonomika letos vykážou růst o 2,3 procenta proti loňskému růstu o 2,1 procenta. Odhad se tak od dubnové prognózy nezměnil. Růst americké ekonomiky podporují také daňové škrty prezidenta Donalda Trumpa pro rok 2025, nárůst produktivity a silný akciový trh.
Růst cen energií v minulých měsících zasáhl eurozónu, jejíž hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktualizovaného odhadu MMF letos zvýší o 0,9 procenta. To je výrazné zpomalení oproti loňskému růstu o 1,4 procenta. Čínská ekonomika, která je druhá největší na světě, letos podle odhadu fondu vykáže růst o 4,6 procenta, což je zpomalení z loňského pětiprocentního růstu. Prognózu ale fond zlepšil z dubnových 4,4 procenta.
