Hlavní obsah

Letiště Praha řeší dlouhé fronty na pasové kontrole, chce najít viníka

Dlouhé fronty, které se v posledních dnech tvoří na pasové kontrole po příletech ze zemí mimo Schengen, přiměly vedení Letiště Praha k mimořádnému kroku. Ředitel Radomír Lašák svolal jednání představenstva a chce prověřit, proč letiště podle něj nebylo na plné spuštění evropského systému EES dostatečně připravené.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Lašák bude na jednání podle mluvčího žádat o přijetí okamžitých opatření ke zkrácení čekacích dob a současně prověření, proč letiště nebylo na současnou situaci dostatečně připraveno. Ředitel také zadal interní audit, aby prověřil, jak je možné, že se letiště do této situace dostalo, dodal Zeman.

„Zejména první registrace cestujících proto může odbavení výrazně prodloužit,“ řekl mluvčí. „O povinnosti zavést systém EES předchozí představenstvo vědělo od roku 2022. Letiště přesto nemá potřebnou infrastrukturu. Zakázku na vybudování nových odbavovacích pracovišť pro cizineckou policii, za kterou v představenstvu odpovídá Martin Kučera, jsme museli schvalovat až nyní ve zrychleném režimu,“ sdělil Lašák.

Situaci podle Zemana zhoršuje souběh několika dálkových příletů v krátkém časovém intervalu. V nejbližší době ji může komplikovat také dodatečná výstavba nových odbavovacích pracovišť, která se uskuteční za provozu Terminálu 1.

Právě načasování přípravy této infrastruktury a plánování kapacit chce podle Zemana vedení letiště prověřit. „Teď je prioritou dostat situaci co nejrychleji pod kontrolu a minimalizovat dopad na cestující. Současně ale potřebujeme přesně vědět, proč potřebná opatření nebyla připravena včas a kdo za jednotlivá rozhodnutí odpovídal,“ sdělil mluvčí.

S problémy s dlouhými frontami v souvislosti se zaváděním EES se ale potýká i řada dalších velkých evropských letišť. Podle údajů letišť zveřejněných v létě se ve Frankfurtu průměrná čekací doba v červenci zvýšila přibližně z 60 na 120 minut. V Amsterdamu se maximální čekací doby zvýšily z 80 na 120 minut a v Mnichově z 31 na 60 minut.

Evropské země mohly v létě v mimořádných situacích část biometrických kontrol dočasně omezovat, aby zabránily kolapsu hraničních přechodů. Tato mimořádná možnost však skončila na začátku září a evropské letecké organizace před opětovným růstem front varovaly, řekl mluvčí.

EES začal být v zemích EU postupně zaváděn v říjnu 2025 a od 10. dubna 2026 je plně nasazen na vnějších hranicích schengenského prostoru. Týká se občanů třetích zemí přijíždějících na krátkodobý pobyt a nahrazuje klasické razítkování pasů elektronickou evidencí.

Cílem systému EES je přesněji sledovat, kdo do Unie přijíždí a kdy ji opouští. Má také pomoci odhalovat lidi, kteří překročí povolenou délku pobytu, nebo osoby hledané policií.

Výběr článků

Načítám