Hlavní obsah

Kysané zelí bez vitamínů. I takové se dá koupit

– Praha
Novinky, pit

Spotřebitelský časopis dTest si vzal do hledáčku kysané zelí, považované za zdravou potraviny díky vysokému obsahu vitamínů C a K a přítomnosti bakterií mléčného kvašení. Testy ale prokázaly, že ve třech z 21 testovaných výrobků nebyl vůbec vitamín C. Pouze třetina kysaného zelí pak obsahovala žádoucí bakterie mléčného kvašení.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie

Článek

„Mnohé výrobky nelze vůbec považovat za zdroj vitamínu C,“ uvedl manažer testování Václav Beneš. „Zklamáním v tomto ohledu bylo slovenské kysané zelí značky H H a také výrobek Znojmia Kysané zelí (Hamé, Kunovice),“ doplnil s tím, že oba výrobky přitom na obsah vitamínů na svém obalu lákají.

Testy dále prokázaly, že chemická konzervace (přidání konzervantů) či sterilace (tepelná úprava) často zelí často znehodnocují. Chemicky či tepelně neošetřené zelí by totiž mohlo být bez dalších úprav na pultech obchodů jen přibližně 14 dní.

„Důsledkem těchto postupů je ovšem úbytek přirozeně se vyskytujících a zdraví prospěšných bakterií. Ve významnějším množství přežily pouze ve čtyřech z 12 kysaných výrobků. Nejvíc jich bylo ve výrobku Lidl Chira Sauerkraut,“ informoval Beneš. S vyšším množstvím mléčných bakterií byl ale také spojen vyšší výskyt nežádoucích kvasinek.

Kysané zelí je malý zázrak

Zdraví

Konzervant, který nebyl zmíněn

Dalším ze závažných zjištění bylo odhalení nedeklarovaného konzervantu – kyseliny benzoové – v bílém sterilovaném zelí značky Viva gourmet. Zákazník musí být na obalu na přítomnost chemických konzervantů upozorněn, což se v tomto případě nestalo.

Prohřeškem většiny výrobců bylo též zamlčení informace o chemické konzervaci týkající se i sterilovaných výrobků, do nichž se hojně přidávají disiřičitany, působící jako konzervanty a antioxidanty především kvůli bílé barvě požadované zákazníky.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám