Článek
„Projekt se administruje, rozhodnutí dosud nebylo vydáno, posuzovat se bude i střet zájmů,“ řekla Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, které tyto podpory v Česku zaštiťuje. Žádost firma podala ještě před prosincovým nástupem Babiše do vlády, posuzování a případné platby ale pokračují i po něm.
Agrofert trvá na tom, že je vše v pořádku. „Jsme přesvědčeni, že jsme splnili všechny dotační podmínky,“ uvedl mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.
Komise nicméně tlačí na Česko šířeji. Žádá české úřady, aby doložily, že eurodotace nemohou skončit u firem ve střetu zájmů.
„České orgány by neměly Evropské komisi vykazovat žádné výdaje od 9. prosince 2025, pokud se týkají subjektů skupiny Agrofert nebo jakékoliv organizace kontrolované Andrejem Babišem a s ním spojené,“ stojí v dopisu vysoce postaveného úředníka komise Huga Sobrala, o němž informovaly Seznam Zprávy.
Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust – firmy formálně přenechal správci, aniž by je musel prodat. Kritici ale upozorňují, že jako politik může i nadále ovlivňovat rozhodnutí, která zvýhodňují jeho firmy, například při rozdělování dotací nebo nastavování pravidel trhu. Fond navíc po konci jeho vlády přejde do rukou jeho potomků.
České úřady odpověděly na první dotazy komise v březnu. Sobral ale následně uvedl, že reakce nevyjasnila všechny požadované body a část otázek zůstává otevřená. Česku nyní zaslal druhý dopis.
Přes 200 milionů korun
Mezitím stát firmám z Agrofertu znovu vyplácí podporu z vlastního rozpočtu v řádu stovek milionů. Státní zemědělský intervenční fond Novinkám nejprve sdělil, že od 9. prosince loňského roku vyplatil 48 subjektům holdingu celkem 195 milionů korun. „K dnešnímu dni nebyl odeslán žádný report k jejich proplacení ze strany EU,“ uvedla mluvčí fondu Eva Češpiva.
O den později ale fond doplnil, že jen tři největší dotační tituly Agrofertu dohromady přesahují 240 milionů korun. Největší část tvořila podpora ekologičtějších způsobů hospodaření za 123,7 milionu. Tu vyplácí český fond a o proplacení žádá unii. Další peníze šly na ozdravení chovu drůbeže a opatření proti nákaze prasat – kompletně ze státního rozpočtu.
Právě v proplácení ze zdrojů EU spočívá hlavní riziko pro státní pokladnu. Pokud by Evropská komise dospěla k závěru, že šlo o výdaje zatížené střetem zájmů, nemusí je proplatit – a Česko by celou částku zaplatilo z vlastní kapsy bez náhrady. U čistě národních podpor se s proplacením z Bruselu nepočítá. I zde však může tok peněz zamrznout, pokud soud potvrdí střet zájmů a proplácení pozastaví.