Článek
Vedení přišlo loni na podzim s argumentem, že bojuje za všechny podnikatele bez rozdílu, takže by všichni za to měli platit. „Zmíněný dílčí návrh byl jen jednou ze zvažovaných změn, poptávanou částí členské základny. Tento námět byl po diskusi z vnitřních pracovních návrhů vypuštěn,“ potvrdil nyní Diro.
Povinný poplatek i pro nečleny komory, proti čemuž se hned zvedla vlna nevole napříč podnikatelskou obcí, měla zavést novela zákona. „Hospodářská komora v současné době nebude návrh novely iniciovat,“ uvedl Diro.
Novelu podle mluvčího Davida Hluštíka nechystá ani ministerstvo průmyslu a obchodu.
Hospodářské komoře by měli platit všichni podnikatelé, trvá na svém její šéf
Komora zdůrazňovala, že prosazuje a chrání zájmy všech podnikatelů, nikoliv jen svých členů. „V návaznosti na toto východisko návrh zavádí i institut poplatku, který budou platit všichni podnikatelé bez ohledu na členství v komoře,“ stálo v interním materiálu, který prezident komory Zdeněk Zajíček předložil představenstvu na konci listopadu. „Poplatek je navrhován v přiměřené roční výši nepřesahující 200 Kč, avšak předpokládá se jeho automatická valorizace v čase,“ psalo se tam dále.
Komora sdružuje zhruba 16 tisíc členů. Nicméně oprávnění k podnikání má podle ministerstva průmyslu 1,9 milionu lidí. Ti všichni by platili, i když služby komory nevyužívají, ani o ně nestojí.
Proti byly hlavně menší firmy
Podle průzkumu, který pro Novinky v březnu a dubnu provedla ČSOB v rámci dotazování pro svůj Index očekávání firem mezi čtyřmi sty malými a středními podniky a podnikateli, by čtyři z pěti firem Hospodářské komoře na její činnost přispívat nechtěly.
„Míra odmítání roste směrem k těm nejmenším firmám, kde tento návrh odmítá přes 85 procent firem,“ uvedli autoři průzkumu.
„Nejsem příznivcem takových univerzálních řešení. Spíš jsem příznivcem dobrovolnosti v tomto,“ uvedl Vratislav Křivka, jednatel společnosti FONS z Františkových Lázní, která dodává na klíč energetická zařízení.
„Je to dost kontroverzní. Když přijdou s nějakou dobrou nabídkou pro malé podnikatele a ukážou mi, čím by pomohli malému podnikání, tak proč ne. Ale něco za něco. To jsem se v tomto světě naučil. Nic není zadarmo. Za svoji práci chci také adekvátní odměnu a mělo by to platit naopak,“ řekl k úvahám o povinné úplatě komoře Josef Fidler, který se v Hlinsku věnuje ručnímu tkaní.
Ani velké firmy většinou nesouhlasily
Největší podporu případnému zavedení povinného poplatku komoře v průzkumu vyjádřily velké firmy. Ale i zde byla podpora pouze čtvrtinová, pro bylo 27 procent.
Členy nějakého profesního spolku, cechu, sdružení nebo komory jsou tři z deseti oslovených firem. V naprosté většině případů se přitom jedná o podniky s obratem nad 40 milionů korun. Naopak 83 procent nejmenších firem a živnostníků uvedlo, že nejsou nikde organizováni.
Za největší přínos členství v komoře či sdružení, ve kterých působí, považují firmy výměnu informací a pravidelný informační servis. Následuje možnost vzdělávání, účast na seminářích, informace o změnách v legislativě a v polovině případů pocit sounáležitosti s lidmi z oboru.
Firmy chtějí euro, vláda ale s přijetím otálí
