Článek
Ke zrychlování inflace přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob.
Zdražování energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, v září zrychlilo na meziroční hodnotu 17,6 procenta ze srpnových 15,4 procenta. U dalších kategorií rostou ceny výrazně méně: u neenergetického průmyslového zboží o 2,1 procenta, u potravin, alkoholu a tabáku stejně jako v srpnu o dvě procenta. Služby zdražily o 1,7 procenta.
V porovnání se srpnem spotřebitelské ceny v září vzrostly ve 25 zemích Unie, beze změny zůstala míra inflace v Portugalsku a klesla v Belgii. Nejnižší inflaci měla Malta, kde činila 0,7 procenta. Následovalo Portugalsko (1,3 procenta) a Řecko (1,9 procenta). Nejrychleji naopak rostly ceny v pobaltských zemích Litvě a Estonsku, kde míra inflace dosáhla 6,4 procenta.
Ceny se utrhly ze řetězu, inflace v září už atakovala pět procent
V České republice podle takzvaného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen činila 4 procenta, což byl oproti srpnu nárůst o devět desetin bodu. Bez této harmonizace, která se provádí, aby bylo jednotlivé státy možné porovnávat, spotřebitelské ceny v Česku rostly v srpnu meziročně o 4,9 procenta.
Inflace v září druhý měsíc v řadě výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně.
Centrální banka zatím stále odhaduje, že za celý rok bude inflace v eurozóně činit 2,2 procenta, ačkoli prezidentka ECB Christine Lagardeová koncem září připustila, že může být i vyšší. Na příští rok počítá ECB s návratem inflace zpět pod dvouprocentní hranici i s postupným poklesem cen energií.
