Článek
Důvodem tohoto bezprecedentního rozhodnutí je podpořit všemi možnými prostředky inflaci, aby neklesala dále k nule, což ohrožuje stále ještě křehké oživení ekonomiky eurozóny.
„Pokud ECB zavede zápornou depozitní sazbu, budou komerční banky nucené platit za uložení peněz u centrální banky. U bezhotovostních peněz, které neposkytnou ve formě úvěrů klientům, nebo za ně nenakoupí cenné papíry (například vládní dluhopisy), nemají banky vlastně jinou možnost. Alternativou by bylo uložit peníze u konkurenčních komerčních bank, které ale pravděpodobně nabídnou podobné podmínky jako ECB,” řekl Novinkám Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.
Šéf ECB Mario Draghi na květnovém zasedání naznačil, že banka by mohla přikročit k novým opatřením na podporu ekonomiky v červnu, kdy bude mít k dispozici nové údaje a aktualizované hospodářské prognózy. Podobně se v posledních týdnech vyjadřovali i další činitelé ECB.
Mohlo by to zhoršit hospodaření bank
Vedle nebezpečně nízké inflace tlačí banku k zásahu také pokračující pokles objemu úvěrů v eurozóně. Podle zdrojů Reuters chystá ECB na čtvrtek celý soubor kroků na podporu ekonomiky, včetně nástrojů na podporu úvěrů pro menší firmy.
„Cílem ECB je přinutit banky, aby z volných rezervních peněz začaly poskytovat úvěry. Nakonec ale může dojít k tomu, že záporné depozitní sazby zhorší hospodaření bank v eurozóně, protože nebudou schopné či ochotné přenést záporné úrokové sazby na své klienty a budou jim na vkladech vyplácet úrok kladný,” dodal Bureš.
Zkušenost se zápornými úroky centrální banky má z evropských zemí Dánsko.
V Česku se s opatřením nepočítá
Česká národní banka (ČNB) o záporných úrocích také teoreticky uvažovala, jejich zavedení je ale zatím málo pravděpodobné.
„Museli bychom schválit zákony, aby se některé jiné sazby stanovené státem přestaly odvíjet od našich sazeb. Jinak by se například některé nedoplatky začaly dlužníkům úročit,” uvedl již dříve guvernér ČNB Miroslav Singer.
