Článek
Mají obavu, že by služby do jejich země přišly poskytovat firmy ze sousedních zemí, které se staly členy EU loni v květnu. Tyto země mají pro firmy méně přísné zákony, a měly by tak benevolentnější sociální podmínky pro práci než firmy domácí. Ty by se jim snažily přizpůsobit a pracovní podmínky by v důsledku upadly, argumentují Německo, Francie a částečně i Belgie. Že se jim zákon nelíbí, daly otevřeně najevo už dříve. [celá zpráva]
Zákon v úterý projednával výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh. Řeč byla o návrhu, který má spornou část výrazně omezit. Místopředseda Evropské komise Günter Verheugen se ale postavil proti. Pokud by se tato část zákona zrušila nebo omezila tak, jak navrhuje zpravodajka zákona Evelyne Gebhardtová, neměl by zákon smysl, protože až na drobné úpravy by příliš nového nepřinesl.
EP chce vyhovět Německu
"Hodně se útočí na zásadu země původu, ale právě ta je ve směrnici klíčová. Pravidlo může být ošetřeno tak, aby se rozptýlily obavy členských zemí," prohlásil Verheugen.
Gebhardtová chce, aby se firmy musely řídit právem země, kde působí, například v pravidlech bezpečnosti práce, pracovních podmínek nebo třeba vztahu ke spotřebitelům například v otázce reklamací. Právě tato podoba zákona by podle Verheugena neměla smysl.
Liberalizovaný trh služeb je zaveden v Evropské ústavě, která začne platit až ve chvíli, kdy ji schválí všechny členské státy EU.
