Článek
Jedna kilowatthodina vyšla českého zákazníka s běžnou spotřebou v průměru na 8,24 Kč. Průměr EU byl o více než korunu nižší. V Německu se za kWh platilo téměř deset korun, v Polsku o dvě koruny méně než v Česku a na Slovensku dokonce jen 4,42 Kč. Nejlevnější elektřina pro domácnosti byla podle evropských statistiků v Maďarsku, kde se za kWh platilo 2,58 Kč.
V přepočtu na kupní sílu ale stála jedna kilowatthodina v Česku přes deset korun. Na druhém místě se s odstupem umístil Kypr s cenou 8,91 Kč za kWh a následovalo Německo s cenou 8,80 Kč za kWh. V Polsku se platilo 8,66 Kč, na Slovensku pak 5,52, tedy téměř o polovinu méně než v Česku. Vůbec nejlevnější elektřinu měl Island s cenou 3,05 za kWh.
Česko navíc podle evropských statistiků zaznamenalo druhý nejvyšší nárůst cen elektřiny, meziročně o 11,8 procenta. Více elektřina zdražila jen v Portugalsku, meziročně o 14,7 procenta. Za nárůstem cen Eurostat vidí rostoucí náklady na provoz sítí a postupné ukončování daňových zvýhodnění a dotací. Největší pokles cen zaznamenalo Rakousko, meziročně o 18,8 procenta.
„Kupní síla je bohužel věc, s níž dodavatelé nemohou nic dělat, odráží to slabší výkonnost české ekonomiky, která se v poslední době moc nezlepšovala. Vývoj ekonomiky ve srovnání se sousedy nebyl v posledních letech příznivý,“ řekl Novinkám analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Efekt fixací. Nové ceny jsou příznivější
Ve fakturačních cenách, tedy těch, které lidé skutečně v daném období platí, se podle něj vždy projevuje zpoždění dané obdobím, kdy si lidé uzavírali fixace na dva nebo tři roky s vysokými cenami.
Situace se podle něj ale zlepšuje. Ceny nových smluv nabízených zákazníkům loni byly podle něj příznivější a Česko si v nich stojí lépe.
„Domnívám se, že se pozice České republiky bude postupně zlepšovat,“ doplnil. Zákazníkům v Česku v nových cenících podle něj klesaly ceny silové složky elektřiny, která se na konečné platbě podílí asi z poloviny, rychleji než v sousedních zemích. Ale druhá, regulovaná součást ceny loni od ledna výrazně vzrostla, a to o desítky procent.
Nízké ceny na Slovensku a v Maďarsku jsou podle Gavora dány tím, že ceny určuje stát a rozdíl mezi stanovenou a tržní cenou dotuje z rozpočtu. „To je naprosto netržní zásah,“ uvedl.
