Článek
EK zároveň ve svých dalších doporučeních vyhověla zemědělcům a část doporučení týkající se zemědělství zmírnila, napsala Reuters. Farmáři v několika členských zemích v posledních týdnech protestovali mj. právě proti unijní politice ohledně snižování emisí v zemědělství.
Původní návrh EK počítal s tím, že zemědělství bude muset do roku 2040 snížit emise jiné než CO2 o 30 procent oproti úrovni z roku 2015, aby splnilo celkový klimatický cíl. To však nyní bylo z konečného návrhu odstraněno.
Legislativní návrh týkající se emisních plánů by měla vypracovat až příští Evropská komise, která vznikne po evropských volbách letos v červnu. Návrh pak musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě.
Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.
„Stanovení klimatického cíle do roku 2040 pomůže evropskému průmyslu, investorům, občanům a vládám přijímat v tomto desetiletí rozhodnutí, která udrží EU na cestě ke splnění cíle, kterým je klimatická neutralita v roce 2050,“ napsala Komise. Jak dodala, stanovení tohoto cíle rovněž „vyšle důležité signály, jak efektivně investovat a plánovat v dlouhodobějším horizontu“.
S plánováním do budoucna je možné vytvořit „prosperující, konkurenceschopnou a spravedlivou společnost, dekarbonizovat unijní průmysl a energetické systémy a zajistit, že bude Evropa hlavním cílem investic se stabilními pracovními místy připravenými na budoucnost“, říká prohlášení unijní exekutivy.
Protesty farmářů zabraly. Brusel chce omezit dovoz z Ukrajiny
