Článek
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a v říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu.
Ani předchozí zvýšení úroků od července o rekordní 3,5procentního bodu však nedokázalo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli ECB. Měnový výbor tak nemá jinou možnost než pokračovat ve zpřísňování měnové politiky.
Pomalejší zvýšení sazeb přichází poté, co údaje z bankovního sektoru eurozóny ukázaly nejvyšší pokles poptávky po úvěrech za více než deset let. To naznačuje, že předchozí růst úroků má dopad na ekonomiku a měnová politika ECB omezuje růst.
Nerudová: Důchodovou reformu jsme už prošvihli
Banka neposkytla žádné vodítko k tomu, jak bude dále postupovat. Rada guvernérů se podle prohlášení při svém rozhodování bude nadále řídit daty a rozhodnutí o sazbách budou nadále vycházet z jejího hodnocení výhledu inflace ve světle přicházejících ekonomických a finančních údajů a dynamiky očištěné inflace.
Bankéři byli před zasedáním rozděleni v názoru, zda zvýšit úroky o čtvrt nebo půl procentního bodu. Většina analytiků a ekonomů oslovených agenturou Reuters však sázela na pomalejší zvýšení kvůli slabším statistickým údajům z posledních týdnů a zpomalení zvyšování úroků dalšími předními centrálními bankami. Pomalejší zvýšení podpořily i skutečnosti, že ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí téměř nerostla a banky zpřísňují přístup k úvěrům.
Základní úroková sazba zůstává na sedmi procentech, rozhodla ČNB
