Článek
ECB provedla ve svém prohlášení proti minulému zasedání pouze jednu menší změnu. Odstranila z něj pasáž, která stanovuje, že její další krok by se mohly ubírat „jakýmkoli směrem“, upozornila agentura Reuters.
Centrální banka už dříve naznačila, že jakýkoli odchod z léta trvající uvolněné měnové politiky bude jen pozvolný. ECB se jejím prostřednictvím snažila podporovat zotavování ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době však čelila tlaku na zpřísňování měnové politiky v důsledku sílícího růstu spotřebitelských cen.
Míra inflace v zemích eurozóny v lednu vystoupila na 5,1 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. ECB v minulosti opakovaně uváděla, že míra inflace letos bude postupně klesat, i když to může trvat déle, než původně předpokládala. Rostoucí počet analytiků však tento postoj zpochybňuje. Zejména proto, že ECB v poslední době své prognózy opakovaně reviduje.
Inflace v eurozóně dosáhla pěti procent, úroky se zvyšovat nemají
O projekcích ECB pochybují i finanční trhy. Na letošní rok očekávají zvýšení sazeb o 28 bazických bodů, a to navzdory tomu, že banka trvá na tom, že jakýkoli pohyb sazeb v roce 2022 je velmi nepravděpodobný.
Novou měnovou politiku ve čtvrtek vyhlásila také britská centrální banka. Ve snaze omezit prudce rostoucí inflaci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,50 procenta. Míra inflace v Británii v prosinci vystoupila na 5,4 procenta a je nejvyšší zhruba za 30 let. Banka rovněž uvedla, že začne ukončovat svůj program nákupů dluhopisů.