Článek
Ministr předpokládá, že nájemní byty budou stavět zpravidla bytová družstva, která si výlučně za tím účelem zájemci založí. Z ostatních bytových družstev to bude umožněno jen těm, která nebudou podnikat. Ministr tím chce zabránit, aby nedošlo "k ohrožení vložených veřejných prostředků, ani cíle, kterým je zajišťování bydlení členům družstva."
Tato podmínka by ale vyloučila z účasti na výstavbě bytů dnešní bytová družstva, protože mají řadu komerčních aktivit. Například spravují byty jiných vlastníků. Překážkou by byla i jejich majetková účast na podnikání jiných osob. "Opomíjet existující bytová družstva je absurdní. Mají odborné zázemí, jsou ekonomicky stabilizována a jejich bonita u peněžních ústavů je velmi dobrá," uvedli v minulých dnech představitelé Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD).
Podle jejich soudu je z toho důvodu dokonce vhodnější, kdyby byty s pomocí státu stavěla především současná družstva. "Těžko si lze představit, že se jen tak jednoduše sejde několik lidí a ti se rozhodnou, že založí družstvo a postaví si byty," uvedl předseda SČMBD Vít Vaníček. Podle jeho slov není problémem ani ochránit vložené peníze. "Jednotlivé činnosti dnešního bytového družstva lze od sebe oddělit a samostatně sledovat. Je možné zřídit zvláštní bankovní účet na financování výstavby, případně i následné správy bytů," navrhuje Vaníček.
Jak by pomohl stát
I kdyby ale zákon umožnil do výstavby bytů zapojit současná družstva, neznamená to, že by každé dnešní družstvo mělo o výstavbu zájem. Lze čekat, že by chuť mohla projevit část družstev v hlavním městě a některých větších, zejména krajských městech. Tedy tam, kde je bytů největší nedostatek a z toho důvodu jsou drahé. Proto také pražská družstva mají nejvíc nebydlících členů.
S pomocí státu by si mohli lidé zajistit bydlení levněji než při běžné komerční výstavbě. Zatím se například uvažuje s tím, že člen družstva by mohl získat výhodný dlouhodobý úvěr až 700 000 korun (úrok 3 procenta ročně) a družstvo nenávratnou dotaci například 100 000 korun na byt. Členský vklad by musel činit aspoň pětinu nákladů na byt. Zbytek chybějících peněz by člen řešil například hypotékou nebo vlastními penězi.
Svaz bytových družstev také požaduje, aby postavené byty zůstaly natrvalo nájemními. Návrh ale zatím předpokládá, že po dvaceti letech by mohlo dojít k převodu nájemních bytů do vlastnictví. V minulosti družstva s pomocí státu postavila statisíce bytů. Po zrušení dotací už nové byty prakticky nestavějí. Novou výstavbu nájemních bytů organizují už jen obce, u kterých by ale tato činnost měla postupně zaniknout. Ministr Němec předpokládá, že vedle bytových družstev dostanou možnost stavět nájemní byty i velké neziskové instituce.
