Ropovodem Družba do Maďarska znovu proudí ruská ropa

Zařízení bylo odstaveno z provozu kvůli zásahu transformátoru, který je pro fungování ropovodu nezbytný. Podle Ukrajinců zasáhla transformátor ruská raketa, samotné potrubí poškozeno nebylo.

Slovensko ani Česká republika v souvislosti s odstávkou ropovodu žádné problémy nenaznamenaly. Rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou provozuje společnost Orlen Unipetrol, která podle údajů z letošního roku zpracovává ve svých rafineriích 16 různých druhů ropy z desítky zemí. Závislost na ruské ropě se podle firmy snížila už pod 50 procent.

Ukrajina se v úterý stala terčem ruských raketových útoků. Večer dopadla na polské území poblíž Ukrajiny střela a nyní se zjišťuje, zda ji vypálili Rusové, nebo Ukrajinci. Předběžné závěry podle médií naznačují, že šlo o střelu vypálenou z Ukrajiny, patrně v obraně proti raketovým útokům z Ruska.

Szijjártó ve středu ráno řekl, že mluvil se svým polským protějškem a že Budapešť čeká, k jakému závěru Varšava dojde při svém vyšetřování. Polský prezident Andrzej Duda později oznámil, že raketu patrně vystřelila ukrajinská protivzdušná obrana.

Premiér Mateusz Morawiecki dodal, že Polsko tak zřejmě nebude muset aktivovat článek 4 Severoatlantické smlouvy. Podle tohoto článku se smluvní strany zavazují společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost smluvní strany.

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý večer svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady a ve středu ráno se nejnovějším vývojem v rusko-ukrajinském konfliktu začala zabývat maďarská vláda. Posuzovala hlavně vojenskou a energetickou bezpečnost Maďarska. V Polsku po dopadu zbytků střely v úterý zahynuli dva lidé.

Navzdory válce na Ukrajině přes území této země pokračuje tranzit ruských energetických surovin dál do střední Evropy relativně bez problémů. Rusko nadále posílá přes Ukrajinu zemní plyn, i když méně než v minulosti.

Ukrajina v květnu jednostranně přerušila tranzit plynu přes stanici Sochranovka, kudy proudila dál do Evropy zhruba třetina celkového objemu ruského plynu tehdy přepravovaného přes Ukrajinu. Kyjev své rozhodnutí už dál neumožňovat tranzit ruského plynu zdůvodnil aktivitami ruských okupačních sil.

Ruská vojska napadla Ukrajinu 24. února se zdůvodněním, že musí ochránit ruské obyvatelstvo žijící na východě Ukrajiny, kde spolu od roku 2014 bojují ukrajinští separatisté s vojenskými jednotkami kyjevské vlády. Moskva své válečné tažení nikdy nenazvala válkou, místo toho je označuje za speciální vojenskou operaci.