Článek
Celkem bylo na konci srpna bez práce téměř 374 tisíc lidí, nezaměstnanost tak činila pět procent. I přes mírný nárůst si Česko dlouhodobě drží jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v celé Evropské unii. Data zveřejnil Český statistický úřad.
„Déle než rok je bez práce necelá třetina uchazečů o zaměstnání. Zhruba 29 procent z nich má základní a nižší vzdělání, naopak vysokoškoláci s magisterským a vyšším diplomem tvoří jen 8,4 procenta,“ řekl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour. Za dlouhodobě nezaměstnaného se počítá ten, kdo si práci hledá déle než rok, ale bez úspěchu.
Podle nejnovější analýzy statistického úřadu se rýsuje několik skupin, které se s nezaměstnaností potýkají více než jiné. „U lidí bez střední školy ve věku od 15 do 24 let se míra nezaměstnanosti mezi lety 2023 a 2025 přiblížila 25 procentům, v EU zůstala pod 21 procenty,“ řekl statistik Dalibor Holý.
Mladí lidé do 24 let jsou ohroženou skupinou hlavně kvůli nedostatečné praxi, a to bez ohledu na to, jaké mají vzdělání. Polovina z nich si přitom nové místo najde do dvou měsíců, jak v Česku, tak v celé EU.
Čím nižší vzdělání, tím větší průšvih
„Nezaměstnanost delší než rok postihuje v Česku zhruba 15 procent těchto mladých lidí, což je významný sociální problém. Mohou se dostat až k trvalé nezaměstnanosti,“ doplnil Holý. Podle přehledů Eurostatu se přitom český vývoj od zbytku EU znatelně liší – zatímco tam se dlouhodobá nezaměstnanost mladých v posledních letech snižuje a čas hledání práce se zkracuje, u nás se naopak prodlužuje.
Problémy má i starší generace s nižším vzděláním. Mladší čtyřicátníci bez střední školy měli v EU nezaměstnanost kolem jedenácti procent, v Česku ale skoro čtrnáct. „Podobně, jen méně výrazně, to bylo i u mladších padesátníků bez střední školy,“ doplnil Holý. Potíže tak podle něj mají hlavně lidé s nižším vzděláním, bez ohledu na věk.
Velkou roli při hrozbě ztráty místa hraje i předchozí povolání. Vysoce kvalifikované pozice mají typicky nízkou nezaměstnanost – úředníci měli v EU zhruba pět procent s klesající tendencí, v Česku stabilně kolem dvou procent. U specialistů, jako jsou lékaři, právníci nebo programátoři, i u technických profesí se dlouhodobě drží kolem jednoho procenta.
U pracovníků ve službách a prodeji je riziko ztráty práce vyšší, kolem tří procent. Nejhůř na tom jsou pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, u nichž se nezaměstnanost pohybuje mezi šesti a osmi procenty.
„Nesoulad mezi uchazeči a nabízenými místy má i výrazný regionální rozměr – nízký počet volných míst je například na Karvinsku či Sokolovsku ve srovnání s Prahou, Středočeským krajem nebo některými dalšími krajskými městy,“ dodal hlavní analytik investiční společnosti Citfin Miroslav Novák.
