Článek
„Meziroční pokles HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivní vliv měla zahraniční poptávka,“ uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Na mezikvartální pokles HDP pak měla podle statistiků největší vliv zahraniční poptávka. Domácí poptávka stagnovala.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, v meziročním srovnání klesla. Vliv na to měl hlavně průmysl, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Naproti tomu se dařilo informačním a komunikačním činnostem a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem, dodal ČSÚ.
Americké vládní dluhopisy vynáší díky zadlužování USA pět procent. Evropa v závěsu
Zaměstnanost v Česku ve třetím čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně klesla o 0,7 procenta, meziročně naopak o 0,5 procenta vzrostla.
První odhad ČSÚ o vývoji české ekonomiky ve třetím čtvrtletí se shoduje s predikcemi analytiků. Podle nich se hospodářství stále nezotavilo z útlumu, a proto čekali mírný mezičtvrtletní pokles HDP.
Na hraně recese
„Tuzemská ekonomika zůstává na hraně recese a jako jediná v EU ještě nedosáhla předpandemické úrovně HDP z konce roku 2019,“ konstatoval hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Důvodů, proč se české ekonomice nedaří dosáhnout předcovidové úrovně, je podle něj hned několik. „Tím nejvýznamnějším je výrazný propad spotřeby domácností, který je i ve srovnání s ostatními zeměmi EU překvapivě silný. Za tím je zejména skutečnost, že nárůst kompenzací zaměstnanců ve srovnání s růstem průměrné inflace byl v tuzemské ekonomice nejslabší. Mohou zde však hrát roli i další efekty, například nákupy domácností v zahraniční či přechod do šedé ekonomiky,“ vyjmenoval Seidler.
Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla mírněji, než se očekávalo
