Článek
Tržby za zboží každodenní spotřeby loni vzrostly o 4,2 procenta. Růst ale táhly hlavně vyšší ceny a posun zákazníků ke kvalitnějším, exkluzivnějším, tedy dražším výrobkům. Objem prodaného zboží spíše stagnoval. Výjimkou byla drogerie, kde vzrostl o 3,7 procenta.
„Češi byli v posledním období výrazně optimističtější než zbytek Evropy. Vidíme, že si zákazníci znovu rádi připlatí za kvalitu, i když u velkých nákupů zůstávají opatrní,“ uvedl prezident Svazu obchodu Tomáš Prouza.
K lepší náladě přispěly i potraviny. Češi v loňském roce kupovali více másla, mléka a drogerie, méně piva, čokolády a sýrů. Ceny potravin ke konci roku rostly jen o 1,7 procenta a v závěru roku dokonce místy klesaly. V delším srovnání ale zdražení zůstává výrazné. Od roku 2015 vzrostly ceny potravin zhruba o 50 procent.
Ve srovnání se zahraničím to však není nejhorší výsledek. Například v Maďarsku potraviny zdražily o více než 100 procent. „To ukazuje, kam vede regulace cen a marží – k ještě vyššímu zdražování,“ ukázal Prouza na maďarská regulační opatření zavedená v reakci na inflaci jako součást vládního boje proti „nadměrnému zdražování“.
Silný zůstává v Česku růst privátních značek, mají podíl už 28 procent. „Pokračuje sbližování privátních značek se značkovými výrobky. Jejich průměrná cenová výhoda se snížila na 24 procent,“ uvedl šéf NIQ pro Česko, Slovensko a Maďarsko Karel Týra.
Podíl obchodů a discontů
Zároveň platí, že Češi nejraději nakupují ve slevách. Právě z nich pochází 58 procent tržeb. „Podíl potravin a kosmetiky prodaných ve slevách každý rok stoupá,“ shrnul Týra.
Data ukazují i to, kde Češi nejčastěji nakupují. Supermarkety a diskonty si drží zhruba 44 procent trhu, hypermarkety kolem 30 procent. Online prodej se blíží šesti procentům, i když kamenné prodejny zůstávají dominantní.
Elektronika dál stagnuje
Naopak zboží dlouhodobé spotřeby je slabší. Trh loni klesl o 0,7 procenta, dolů ho táhly hlavně telekomunikace a spotřební elektronika. Její prodeje klesly téměř o tři procenta, velké domácí spotřebiče o více než dvě procenta.
Změny jsou vidět i uvnitř jednotlivých kategorií. Lidé kupují více kosmetiky, dražších vajec a kávy, ale méně čokolády a alkoholických nápojů. Právě vejce patřila k položkám s nejrychlejším růstem cen, které se meziročně zvýšily zhruba o 30 procent.
Do roku 2026 vstupuje maloobchod s opatrným optimismem. Podle SOCR Retail Indexu zůstává spotřebitelská nálada relativně silná i na začátku roku, i ve srovnání s většinou Evropy. Zároveň ale trvá zdrženlivost u velkých nákupů a tlak na ceny i marže, které se v maloobchodě pohybují kolem 2,5 procenta.
Pokud bude pokračovat růst reálných mezd a inflace zůstane pod kontrolou, měl by se podle odborníků letošní rok nést spíše ve znamení pozvolného oživování spotřeby než rychlého návratu k předkrizovým časům.
