Článek
Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve středu překročila 72 dolarů (1526 korun) za barel a tento týden zatím vzrostla o více než pět procent.
Ceny ropy ve středu vzrostly poté, co USA zahájily desítky nových úderů na Írán jako odvetu za úterní útoky Teheránu na tři obchodní lodě, které proplouvaly Hormuzským průlivem. Úžinou před konfliktem běžně procházela asi pětina světových dodávek ropy a plynu.
Írán uvedl, že zasáhl 85 amerických vojenských zařízení v Bahrajnu a Kuvajtu v reakci na to, co označil za porušení příměří ze strany USA. Obnovený konflikt ohrozil přechodnou mírovou dohodu mezi USA a Íránem a zvýšil riziko nových narušení globálních energetických dodávek tím, že odrazuje majitele lodí a regionální výrobce od využívání této klíčové vodní cesty, uvedl server Trading Economics.
„Jakékoli výhody pro Írán připadají v úvahu jen v případě, že bude respektovat dohodnutá pravidla,“ řekl v úterý portálu CNBC americký představitel pod podmínkou anonymity. „Íránské kroky v průlivu byly pro Spojené státy zcela nepřijatelné a budou mít následky.“
„Krátkodobý růst cen ropy je v této situaci očekávanou reakcí trhu na zvýšené geopolitické riziko. Investoři do ceny okamžitě promítají obavy z možného narušení dodávek z Blízkého východu, zejména pokud by se konflikt dotkl dopravy přes Hormuzský průliv,“ řekl Novinkám ekonom Jan Kořínek.
Pokud by podle něj další eskalace nenastala, může se část současného růstu v následujících dnech opět korigovat. „V případě dlouhodobějšího konfliktu ale nelze vyloučit, že se ceny ropy vrátí k hranici 80 dolarů za barel nebo ji překonají, což by se následně promítlo i do cen pohonných hmot v Česku,“ dodal Kořínek.
„Ropný trh zůstává mimořádně citlivý na jakoukoli eskalaci konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Současný růst cen je především rizikovou přirážkou, kterou obchodníci započítávají kvůli obavám z možného omezení dodávek přes Hormuzský průliv. Pokud budou vzájemné útoky pokračovat, může se Brent během několika dnů posunout k hranici 80 dolarů za barel,“ upozornil ekonom Bohumil Žitný.
Naopak rychlé diplomatické uklidnění situace by podle něj mohlo většinu současného růstu opět smazat. „Pro evropské spotřebitele je nyní největším rizikem nikoli samotný nedostatek ropy, ale vyšší volatilita cen energií a pohonných hmot,“ uzavřel Žitný.
