Bude Kypr další země, která požádá o finanční pomoc?

Guvernér kyperské centrální banky Panicos Demetriades o víkendu informoval, že Kypr pravděpodobně bude muset požádat Evropskou unii o finanční pomoc. Momentálně mu schází 1.8 miliard eur na rekapitalizaci Bank Popular, své druhé největší banky.

Kypr je jednou ze zemí, kterou nepříznivá situace v Řecku bolestivě postihla.

Tamější banky již dosud odepsaly 3 miliardy eur nesplacených řeckých půjček. Momentálně ve svých bilancích mají ještě více než 22 miliard eur ve formě půjček řeckému soukromému sektoru, přičemž aktuální roční výše kyperského HDP se předpokládá jen ve výši 18 miliard eur. Jaká část z 22 miliard eur bude skutečně bankám splacena, je v této chvíli otázkou. Čím méně bude Řecko schopné dostát svým závazkům, tím budou bilance kyperských bank více trpět, a budou odkázané na pomoc zvenčí.

Právě již zmiňovaná Bank Popular je nejvíc ohrožena potenciálním řeckým krachem. Až 49 % z poskytnutých půjček představují půjčky řeckým dlužníkům. Dále následuje Bank of Cyprus, která má ve svém úvěrovém portfoliu 34 % půjček vůči řeckým klientům.

Všechny banky, které podléhají evropskému dozoru, jsou povinné do konce června navýšit svoji kapitálovou přiměřenost, měřenou pomocí ukazatele Tier1 a rizikově vážených aktiv, z osmi na devět procent. Právě toto nařízení způsobilo kyperským bankám značný problém v podobě nedostatku finančních prostředků.

Dosud Kypr vždy raději hledal chybějící finanční zdroje u Ruska, které mu již půjčilo 2.5 miliard eur. Jestli Kypr nenajde i tentokrát útočiště v Rusku, bude se muset obrátit na Evropskou unii. To by pro ně ale znamenalo plnění různých podmínek finanční pomoci kladených Evropou, což se Kypru moc nezamlouvá.

Na druhé straně Kypr nemůže nechat v ohrožení svůj bankovní systém, který je základním kamenem jeho ekonomiky.