Automobilky otočily. Konec spalovacích motorů v roce 2035 už podle nich není reálný

„Splnit cíle pro emise oxidu uhličitého pro roky 2030 a 2035 už v dnešním světě jednoduše není možné,“ prohlásili prezident Evropské asociace výrobců automobilů Ola Källenius a prezident Evropské asociace dodavatelů automobilového průmyslu Matthias Zink.

Unie požaduje, aby do roku 2030 byly emise nových aut o 55 procent nižší než v roce 2021 a v roce 2035 už nulové. To by znamenalo konec nových aut na benzín a naftu.

Klimatická regulace podle autorů výzvy ohrožuje celý evropský autoprůmysl. „Transformační plán se musí posunout za hranice idealismu a uznat současnou průmyslovou a geopolitickou realitu,“ uvedli.

Källenius zároveň řídí automobilku Mercedes-Benz a Zink stojí v čele divize společnosti Schaeffler, která patří k největším světovým dodavatelům pro automobilový a strojírenský průmysl.

Přechod na alternativní pohony, především na auta na baterie, je pozvolný a automobilkám se ekonomicky nerentuje tak, jak si představovaly. Přitom už musejí více investovat do homologací nových vozů v důsledku zpřísnění pravidel od roku 2027. EU sice nakonec v rámci normy Euro 7 odstoupila od tlaku na další snížení emisí CO2, ale přibude povinnost měřit i emise z brzd a pneumatik.

Evropští výrobci přitom čelí téměř úplné závislosti na Asii, pokud jde o baterie do aut. Současně je podle agentury Reuters vyšší výrobní náklady, zvýšená cla na dovozy do Spojených států i nerovnoměrně rozvinutá nabíjecí infrastruktura. To je problém také v Česku, chybí dostatečný počet rychlonabíječek, jež dobijí elektromobil za pár desítek minut.

S požadavky výrobců souzní česká vláda. „Dlouhodobě zdůrazňujeme, že tempo a podmínky přechodu na bezemisní vozidla musí být realistické a nesmí ohrožovat konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu,“ řekl Novinkám ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Konečný cíl zákazu prodeje vozidel se spalovacími motory od roku 2035 považujeme za nadbytečný,“ doplnil.

Podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla je politika EU přehnaně ambiciózní a technologicky nerealistická. „Tuzemské automobilky i jejich dodavatelé masivně investují do inovací a zároveň naplňují přísné environmentální, sociální a pracovní standardy Evropské unie, které nemají obdoby nikde jinde na světě,“ poznamenal.

Současně ale podle něj výrobci čelí drahým cenám za energie, složité regulaci a geopolitickým tlakům.

„Pokud Unie nepodpoří transformaci smysluplnými nástroji a nebude pružnější, riskujeme nejen ztrátu konkurenceschopnosti, ale i odliv investic a talentů a zánik desetitisíců kvalifikovaných pracovních míst,“ dodal Petzl.

Šéfové automobilek dosud tvrdili, že ukončení výroby aut se spalovacími motory do roku 2035 zvládnou. Jenomže elektromobily se zdaleka neprodávají tak, jaké byly plány a výrobci je často nabízejí s minimální marží nebo i se ztrátou. Přestože uvedli na trh desítky elektrických modelů, jejich podíl na prodejích nových aut je podle Bloombergu jen asi patnáct procent.

Automobilky nadále většinu zisků generují ze spalovacích modelů, zejména z SUV a prémiových aut čili vozů vyšších kategorií.

Pod tlakem jsou i dodavatelé. Výrobce pneumatik Continental AG propouští a producent dílů Valeo varuje před poklesem ziskovosti, protože poptávka po elektromobilech slábne a rostou náklady na financování.

Porsche se zase aktuálně chystá propustit většinu zaměstnanců dceřiné společnosti Cellforce, která měla vyrábět baterie pro elektrické vozy. Firma ustoupila od cíle prodávat do roku 2030 osmdesát procent elektromobilů a do roku 2029 plánuje zrušit celkem 3900 pracovních míst.

Výrobci chtějí šéfku Evropské komise von der Leyenovou dále přesvědčovat ke změně postoje za dva týdny.

Mluvčí zastoupení Komise v Česku Václav Lebeda připustil, že se sektor nachází v kritickém bodě, jelikož je vystaven rychlým technologickým změnám a rostoucí konkurenci. Von der Leyenová podle něj proto už zahájila s kapitány autoprůmyslu strategický dialog, který má třetím kolem pokračovat 12. září.

O tom, že Komise nakonec zákaz spalovacích motorů zruší, je přesvědčen Karel Havlíček, místopředseda ANO, jež vede předvolební průzkumy. „Ten zákaz je nesmyslný. Otázkou je, kdy zákaz padne. Musí se dál vytvářet tlak,“ řekl Novinkám.

Situace je podle něj komplikovanější i kvůli tomu, že se Spojené státy rozhodly jít liberálnější cestou a autům na spalovací motory nebrání. „Jediné možné řešení je datum 2035 zrušit, nikoli ho nějak posouvat,“ prohlásil.

Automobilky se už před časem dočkaly ústupků. Nejenže dosáhly zmíněného menšího zpřísnění u nové normy Euro 7, ale také se zatím vyhnuly masivním pokutám za neplnění snížení emisí, když dostatečně nezvýšily podíl elektromobilů na prodejích.

Hrozilo, že jen za letošek zaplatí na pokutách až 15 miliard eur (368 miliard korun). Nakonec se ale sankce nevyčíslují za rok, ale podle průměru emisí za tři roky prodejů.