Hlavní obsah

AI nesmí být jen pro bohaté. Zakladatel Microsoftu dá miliardu dolarů, aby umělá inteligence nesloužila jen elitám

Nadace Billa Gatese investuje v nejbližších dvou letech do rozvoje umělé inteligence nejméně miliardu dolarů, v přepočtu cca 21 miliard korun. S jejich pomocí chce zpřístupnit AI v regionech, které z technologií dosud těžily jen omezeně. Zakladatel firmy Microsoft zdůrazňuje, že bez takových zásahů hrozí prohloubení globálních nerovností.

Foto: Yuri Gripas, Reuters

Bill Gates společně s americkým podnikatelem Warrenem Buffettem založil v roce 2010 iniciativu, která zavazuje nejbohatší lidi světa darovat většinu svého jmění na charitu. Tím vytvořili exkluzivní klub elit zaměřený na globální filantropii.

Článek

„Umělou inteligenci můžeme využít k dobrým věcem. Nestane se to ale samo od sebe,“ uvedl Gates ve zprávě nadace vydané tento týden. Dodal, že vlády i firmy vyvíjející AI musí dbát nejen na komerční úspěch, ale také na to, zda pomáhá lidem, kteří ji potřebují nejvíce.

Pokud se vše nechá pouze na trhu, nejpokročilejší nástroje budou podle Gatese vznikat především pro ty, kdo si je mohou zaplatit. Ne pro ty, kteří by z nich mohli mít největší prospěch. „Existuje reálné riziko, že umělá inteligence bude navržena bohatými a pro bohaté,“ prohlásil.

Podobné varování zaznělo už v listopadu 2024 ve zprávě Mezinárodní organizace práce ILO a Úřadu vyslance generálního tajemníka OSN pro technologie. „Revoluce umělé inteligence pouze prohloubí propast mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými zeměmi, pokud nezačne fungovat spolupráce na mezinárodní úrovni,“ stojí v dokumentu.

Umělá inteligence může vést ke zvýšení produktivity a zlepšení pracovních podmínek. Nerovný přístup k infrastruktuře, technologiím a kvalitnímu vzdělání by ale mohl vést k nerovnoměrným možnostem využívání AI. To by prohloubilo globální nerovnosti, zaznělo dále v předloňské zprávě.

Nejvíc na vzdělávání a zdravotnictví

Gatesova nadace uvažovala při rozdělování peněz podobně. Největší podíl, 40 procent, poslala na podporu vzdělávání. „Včetně AI doučování, které pomáhá individualizovat nástroje pro výuku ve Spojených státech i v zahraničí,“ stojí ve zprávě.

Stejný procentní podíl získá podpora zdravotní péče. „Od diagnostiky a klinického rozhodování, které obstarávají zdravotníci v první linii, až po nástroje péče o matky a novorozence a objevování nových léků a vakcín,“ uvádí text.

Po deseti procentech dostane zemědělství a digitální infrastruktura nezbytná pro rozvoj umělé inteligence. „Patří sem mimo jiné tvorba datových souborů v jazycích, kterým současné AI systémy zatím nerozumějí,“ uvedla nadace.

Zpráva upozornila i na to, že více než 90 % dat použitých k tréninku prvních velkých jazykových modelů pocházelo z angličtiny. Mnoho jazyků a komunit tak podle autorů zůstává v systému nedostatečně zastoupeno.

Gates označil nadcházejících 12 až 18 měsíců za klíčové období, které rozhodne, zda bude umělá inteligence sloužit pouze nejbohatším, nebo pomůže zlepšit životní podmínky i lidem v rozvojových zemích. Současně ale připomněl, že technologie přináší také rizika, od zániku pracovních míst přes dezinformace až po kybernetické útoky.

Výběr článků

Načítám