Článek
Slavnostní mší dopoledne ve Velehradě vyvrcholily tradiční Dny lidí dobré vůle. Poutní mši si nenechaly ujít tisíce věřících z celé České republiky, Slovenska a dalších okolních zemí.
Letošní ročník velehradských cyrilometodějských slavností připomněl jubilejní Svatý rok 2025, dále 80 let od konce druhé světové války i velehradskou pouť z roku 1985, která se podle historiků stala jednou z největších protikomunistických demonstrací na území Československa.
„Minulost nás dovedla k velkému ekonomickému bohatství. Naše společnost rozkvetla a tady na Velehradě to je krásně vidět. Velehrad roku 1985 vypadal mnohem zpustošeněji než teď, to jsem tady byl poprvé. A ten způsob, jak naše společnost rozkvetla k tak velkému ekonomickému blahobytu, je také spojen s tím, že jsme se v mnohém stali servisní společností. To znamená, že každý soutěží s těmi druhými a dělá to, co se naučil, co je jeho povoláním, a dostává za to zaplaceno,“ uvedl Holub.
Podstata zdravé, vnímavé a odolné společnosti ale podle Holuba nemůže být jenom servisní. Aby lidé stáli na straně dobra a bránili zlu v jakékoliv podobě, musí nasadit sebe sama se srdcem schopným milovat druhé.
„Ať už je to naše připravenost být blízko a vnímat ty, kteří jsou potřební, kteří jsou někde na okraji. Ty, kteří jsou sužováni různými nemocemi nebo strastmi dnešního světa,“ podotkl Holub.
Důležitá je podle Holuba také připravenost ke statečné obraně demokracie a svobody, otevřenost pro budoucí generace či ochrana životního prostředí.
Poprvé byl podle svých slov biskup Holub při velehradské národní pouti právě v památném roce 1985, který si letos věřící připomněli i doprovodnými akcemi.
„Ta atmosféra tady byla v roce 1985 neskutečně úžasná. V té pospolitosti, která tady byla. Pro mne to bylo potvrzení mé ochoty jít proti proudu, stát na straně dobra i v situaci, kdy to neznamenalo nic dobrého. A být odolným vůči tomu, co zlo může připravit člověku,“ sdělil biskup Holub.
Hovořil také o vytrvalosti a odolnosti člověka. Tyto vlastnosti podle něj pramení především ze srdce, které je schopné milovat a nasadit se pro druhé.
„My si připomínáme a také děkujeme za 80 let života míru v naší zemi. Pohnutého života, ale života bez války. A myslím, že si dnes uvědomujeme mnohem více než v minulosti, že žít v míru vůbec není samozřejmé. Že to je věc, která je právě založena na tom, že jsme srdce vytrvalého v dobru a odolného proti všem nástrahám zla, které jsou kolem nás, ale i v nás samotných,“ dodal.
Dvoudenní Dny lidí dobré vůle, jejichž vyvrcholením byla právě sobotní národní pouť, si nenechalo ujít třicet tisíc poutníků.
„Jezdím sem už odnepaměti. Od osmdesátých let. A vždycky je tu nádherná atmosféra. Jsem věřící člověk a mezi tolika poutníky vím, že v tom moři nejsem sám. Člověk tu potká spoustu přátel a dobrých lidí,“ řekl Novinkám Martin Pišoja, který na pouť dorazil na kole z Hradčovic na Uherskobrodsku.
Velehradské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi. Po oba dny nabízely charitativní, kulturní, společenské a sportovní akce.
Mise Cyrila a Metoděje položila v 9. století na Moravě základy vzniku českého státu. Přeložili biblické a liturgické texty, upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník. Cyril zemřel v roce 869 v Římě. Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů.
Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, přišli na Velkou Moravu roku 863. Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko slavnost papežem Piem IX. stanovena na 5. července.
