Řeka Bílina se mezi Mostem a Jirkovem vrátí z trubek do koryta

„Vyndáme řeku z trubek a pustíme ji do krajiny,“ popsal smysl stavby ředitel státního podniku Povodí Ohře Jan Svejkovský.

Práce byly zahájeny na začátku letošního července. Subdodavatelská firma z Polska nyní dokončuje nepropustnou těsnící stěnu koryta. Pomáhá přitom unikátní technologie.

Speciální stroj, jediný svého druhu používaný v Česku, se jmenuje Trenchmix. Hloubí až sedmi metrový výkop, do kterého zároveň napouští speciální betonovou směs. Ta zhruba do měsíce vytvrdne a vytvoří těsnící stěnu, okraje území budoucího vodního koryta.

„Je to korečkové rypadlo, které si nabírá materiál. Stroj má ve špičce trysku, kterou tam přivádí nepropustnou směs. Jak jede, promíchá tyto dvě složky. Je to taková velká míchačka zeminy a směsi,“ vysvětlil stavbyvedoucí Petr Vít.

Na druhém konci koridoru dělníci a stroj s hydraulickými nůžkami likvidují jednu ze čtyř trubek. O kus dál pak bagr připravuje terén pro svedení řeky z trubky do náhradního koryta.

„Představme si bod A, to je vtok, a bod B, to je výtok. My musíme po dva roky zajistit propojení s vodou. Dosud šla čtyřmi trubkami a v současné době jsme jednu trubku snesli. Dál budeme převádět vodu do nouzového koryta, abychom mohli snést i druhou trubku. V okamžiku, kdy se nám tohle povede, se nám otevře místo, kde budeme moci začít budovat,“ popsal Vít další postup.

„Hotovo by mělo být v říjnu 2028,“ přiblížil ředitel Svejkovský termín dokončení a upřesnil, že celkové náklady na stavbu činí 121 milionů korun.

V plánu je vrácení řeky v daném úseku z potrubí do přírodě blízkého stavu, tedy i s meandry a tůněmi, včetně opatření pro migrační prostupnost toku nejen pro ryby, ale i další živočichy.

„V budoucnu se z nového úseku vodního toku může stát rybářský revír stejně jako v jiných lokalitách. Do prvních tří let po zprovoznění očekáváme, že se v řece budou vyskytovat první vodní živočichové a rostliny,“ uvedla mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová.

Až se voda dostane do nově vytvořeného koryta, prostor začnou obydlovat nejjednodušší organismy, postupně se přidají větší živočichové, jako například korýši, a nakonec ryby. Návrat života do řeky by podle mluvčí měla sledovat Agentura ochrany přírody a krajiny.

Ervěnický koridor je mohutný násep, který se zvedá ze dna uhelné pánve místy až do maximální výšky 170 metrů. Začíná u Jirkova a vede po dlouhém náspu územím, kde se nacházela již zaniklá obec Ervěnice, až k železniční stanici Třebušice v Komořanech u Mostu. Jeho délka je přibližně 11 km.

Koridor vznikl kvůli rozšiřující se důlní činnosti, kdy bylo nutné přeložit silnici, železnici, ale i řeku Bílinu. Ta byla v dubnu 1981 svedená do čtyř potrubí o průměru 1,2 m a délce 3,1 km. Do potrubí řeka vtéká přibližně 1,5 km za vodní nádrží Újezd. Druhý konec potrubí se nachází poblíž vrátnice lomu ČSA, kde vodu pohání malá vodní elektrárna a dál teče volnou krajinou.