Článek
Kvůli změně státní podpory budou postupně čelit tlaku na omezení a ukončení provozu desítky dalších bioplynových stanic v republice. Kněžice postavily zařízení mezi prvními a jsou teď v největší nejistotě. Před dvaceti lety vstupovala obec do projektu za určitých pravidel.
Vyrobenou elektrickou energii prodává do sítě a včetně zeleného bonusu za čistou energii dostává 4,70 korun za kWh. Vyrobený bioplyn mohlo samotné zařízení využít bez nutnosti čištění na biometan, spalováním biomasy v kotlích se vyrábí teplo pro celou vesnici. „Teplem a teplou vodou zásobujeme 159 míst, včetně rodinných domů, obecních budov i domov s pečovatelskou službou,“ potvrdil starosta Milan Kazda.
Teď po 20 letech pravidla končí a stát nastavuje nová, vzniká takzvaná modernizační podpora. Jenomže ta má řadu úskalí a pro stanice fungující jako takřka uzavřený okruh v rámci obce není moc využitelná.
Výkupní cena elektřiny klesla na 3,45 koruny za kWh a k tomu bude obec nucena prodávat i za takzvaně záporné ceny ve chvíli, kdy po celé zemi pojedou naplno fotovoltaiky a energie bude nadbytek, nebo naopak nakupovat i za silně nevýhodné aktuální ceny na burze. „Ztrátu odhadujeme na víc než dva miliony korun,“ uvedl starosta Kazda. Na překotný rozvoj solárních elektráren a jejich nevyzpytatelnou produkci tak v tomto ohledu doplatí řada dalších.
Další snahou státu je zajistit si náhradu zemního plynu výrobou biometanu v takovýchto stanicích. Přiznání modernizační podpory proto ministerstvo průmyslu podmiňuje dodávkami biometanu do sítě místo toho, aby se plyn využil přímo v obecní stanici.
„Pro nás by to znamenalo vysoké investice do zařízení na čištění bioplynu na biometan. Navíc plynovodní síť je od nás asi 4 kilometry a vyrobíme ho tak málo, že se vůbec nevyplatí investovat ani do čištění plynu, ani do stavby propojky,“ kritizoval starosta Kazda další podmínku.
Třetí překážkou pro získání modernizační podpory jsou nepřehledné byrokratické nástrahy. „V pravidlech jsou umělé administrativní bariéry a omezení. Přitom bioplynové stanice tvoří velmi logický, smysluplný a velmi efektivní celek od zpracování biomasy přes zaměstnávání lidí po energetickou soběstačnost,“ potvrdil Stanislav Polčák ze Sdružení místních samospráv, v němž má na starosti energetiku.
Připomněl, že ačkoli je v Evropské unii komunitní energetika podporovaná například i nulovými poplatky za přenos energie do sítě, u nás budou obce platit přenosové poplatky v plné výši.
Dopad na ceny tepla
Pokud se pravidla nezmění, o což se sdružení samospráv a další organizace snaží, bude to znamenat útlum bioplynových stanic a smysluplného zpracování a využití odpadu přímo tam, kde vzniká. Navíc se tím prodraží provoz a výroba tepla. „Cenu tepla bychom museli zvednout na dvojnásobek,“ podotkl Kazda. Kněžice jsou první, ale rozhodně ne poslední obcí, která je před problém postavena.
„Čelit hrozbě ukončení provozu budou v následujících letech další desítky obcí, jimž bude postupně končit dvacetiletá provozní podpora,“ upozornil vedoucí bioplynové sekce sdružení CZ Biom Adam Moravec.
Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz Novinek sdělilo, že je kvůli měnící se podpoře bioplynového sektoru se samosprávami průběžně v kontaktu. „I když Česká republika primárně cílí na transformaci stanic na biometan, existuje i podpora modernizace bioplynových stanic a diskutují se možné změny nastavených parametrů,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
