Služba u aktivních záloh studenty neláká. Uniformu jich obléká jen pár

„Klasika. Dva dny střeleb na Doupově. Trocha bláta a větru, ale jinak dobrý,“ vylíčila Pecušová Novinkám, jaké to bylo na výcviku. V civilu je studentkou moderních dějin na filozofické fakultě a k uniformě přičichla před skoro dvěma lety.

„Uvažovala jsem o tom dlouho, armáda mě vždy přitahovala, ale nevěděla jsem, zda na to mám fyzicky i psychicky. Jestli to zvládnu. Ale pak jsem si řekla, že do toho půjdu, že to chci zkusit. Hlavně kvůli vývoji v zahraničí. Chci být prospěšná a nesedět jenom doma na zadku a kritizovat.“

Fyzické testy nakonec nebyly tak zlé. „Čekala jsem je náročnější. Větší nápor byl na psychiku. Už jen to, že držíte poprvé v ruce skutečnou zbraň, a ne hračku. Obtížné také bylo zvyknout si na jiný režim. Vstáváte brzy ráno a je před vámi náročný celodenní výcvik zorganizovaný na minuty,“ popisuje studentka.

Dvakrát do roka absolvuje zhruba desetidenní cvičení a k tomu kratší akce, jako jsou již zmíněné střelby na Doupově nebo prezentace aktivních záloh na veřejnosti. Za to si vyslouží od univerzity bonus v podobě čtyř studijních kreditů za semestr.

„Docela mně na škole pomohly. Odjedu na cvičení, za které ještě dostanu kredity, což je fajn,“ konstatuje Pecušová.

Jenže tahle motivace a další náborové kampaně zjevně moc nefungují. Západočeskou univerzitu aktuálně navštěvuje na třináct tisíc studentů - předmět nazvaný Praxe pro Armádu České republiky, který odpovídá službě v aktivních zálohách, si však zatím zapsalo jen pět z nich.

„Tři v minulém akademickém roce, dva v současném. Jde o tři studenty a dvě studentky,“ upřesňuje mluvčí univerzity Andrea Čandová.

Podle armády jde o obecný problém. „Zájem vysokoškoláků o aktivní zálohy je dlouhodobě nižší, protože služba vyžaduje časovou náročnost, fyzickou připravenost a ochotu kombinovat studium s vojenským výcvikem,“ potvrzuje Martin Paukner, mluvčí Krajského vojenského velitelství Plzeň.

Co s tím? „Zvýšit finanční benefity, rozšířit specializované jednotky, které mohou být atraktivní pro studenty technických oborů, zjednodušit vstupní proces - digitalizovat přihlášky, zrychlit administraci,“ soudí Paukner.

Krajské vojenské velitelství v Plzni aktuálně eviduje 220 členů aktivních záloh, jejich průměrný věk je jednačtyřicet let, žen je pouze třináct. „Ale přibývá jich,“ podotýká Paukner.

Nejvíce adeptů to zabalí ještě před nástupem nebo během prvních dnů. „Kdo opravdu chce, vydrží. A jakmile člověk projde základním výcvikem, tak mu to dává smysl pokračovat. Má za sebou první úspěchy, získá soudržný kolektiv, začne chápat smysl služby,“ míní Paukner.

Lucie Pecušová má jasno: „Zatím mám v plánu sloužit u aktivních záloh i po konci studia.“