Policie konečně začala s opravou ostudného ochozu u svého plzeňského paláce

Palác s dozlatova zabarvenými skly si postavili komunisté před dvaačtyřiceti lety jako správní objekt Sboru národní bezpečnosti. Se zhruba sto metrů dlouhou dlážděnou terasou obepínající východní část komplexu byly problémy vždycky. Kdysi tam bývaly zátarasy, které zabraňovaly přibližovat se k vlastní budově. Později zmizely, zato od počátku roku 2024 byl ochoz zahrazený úplně.

„Uzavření terasy bylo nutné kvůli jejímu nevyhovujícímu technickému stavu i s ohledem na bezpečnost chodců,“ řekla Novinkám policejní mluvčí Pavla Burešová. „Došlo k celkovému narušení statiky, dilatačních spár i zdiva, k degradaci schodiště. Do vnitřních prostor zatékalo,“ zrekapitulovala.

Rekonstrukce vyjde na dvanáct milionů. „Počítá se s odstraněním všech uvedených nedostatků, terasa dostane nový povrch a obložení,“ uvedla Burešová, podle níž by měly práce skončit letos v prosinci.

Je otázka, zda policie nerentabilní sídlo někdy v budoucnu neopustí. „Otázka našeho případného stěhování je stále aktuálním tématem, hledají se možné varianty řešení. Nicméně nejde o krok, který by byl na pořadu dne a byl by realizovatelný v blízkém časovém horizontu,“ sdělila Burešová. Před dvěma lety Novinky informovala: „Provoz této budovy je vzhledem k době jejího vzniku poměrně nákladný, proto se pracuje na záměru vybudovat objekt jiný.“

Pokud by ke stěhování skutečně došlo, hrozí nebezpečí, že ve městě přibude další nevyužitý architektonický dinosaurus. Už léta prázdná je třeba budova bývalého krajského výboru KSČ, sousedního zrušeného Komorního divadla nebo bývalé porodnice na Slovanech.

Naopak se podařilo najít nové využití například pro někdejší ředitelství Škodovky, pro pavilony, které vyklidila lékařská fakulta na Lochotíně, a letos našla nového majitele i budova České národní banky v centru města.

Policejní budovu na nábřeží Radbuzy navrhla Jarmila Gloserová. „Jde o stavbu charakteristickou pro přelom sedmdesátých a osmdesátých let a na svou dobu je z architektonického hlediska poměrně zajímavá,“ řekl Novinkám už dříve plzeňský architekt Petr Domanický.

„Má řadu atypických prvků, ať už je to železobetonový skelet, tehdejším brutalismem ovlivněné sály vložené do horní části budovy, nebo zabarvená skla,“ konstatoval Domanický a dodal: „Strana na nábřeží navazující na budovu lázní je poměrně citlivě vyprojektovaná, stejně jako nároží s hlavním vstupem.“ Naopak řešení podél Ukrajinské ulice, jehož součástí je i terasa, je podle něj hodně slabé.

U vchodu je k vidění rozměrná kamenná deska, z níž už dávno odsekali znak socialistické republiky a nápis: Všechna moc patří pracujícímu lidu. Jenže tím úpravy skončily. Bude se s torzem něco dít? „V současné době to není předmětem našeho zájmu,“ uzavřela Burešová.