Plzeňský revitalizační boom. Úpravou má projít další velké náměstí

„Náměstí Míru dnes zná většina lidí hlavně jako přestupní uzel. Tramvaj, autobus, rychlá cesta do práce nebo domů. A přitom je to místo s obrovským potenciálem,“ upozornil primátor Roman Zarzycký (ANO). „Vzniklo jako botanická zahrada a dodnes na něm rostou krásné staré stromy. Jenže atmosféra zmizela a prostor přestal sloužit lidem. Jsem proto rád, že nyní přichází čas to změnit,“ dodal primátor.

Parkově laděné náměstí se má stát cílem vycházek, kde nebude chybět kavárna či dětské hřiště.

Architekti mají čas do 25. března. Porota, v níž zasednou odborníci i zástupci radnice, pak posoudí, nakolik jsou návrhy kvalitní z architektonicko-urbanistického a krajinářského hlediska, zda odpovídají zadání i finančním odhadům. Předpokládané investiční náklady by neměly převýšit devadesát milionů.

Výsledky budou známé v průběhu května. Na vítěze čeká odměna ve výši sedmi set tisíc korun a případně desetimilionový honorář za komplexní přípravu projektové dokumentace. „Její vypracování může trvat zhruba rok,“ řekl Novinkám technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). „Když započteme povolovací procesy a soutěž na zhotovitele, tak se jako nejbližší možný termín realizace jeví rok 2028,“ uvedl Bosák.

Do ankety, co by zde do budoucna mohlo být, se zapojilo na šest set respondentů, konala se veřejná setkání. „Lidé nám jasně řekli, co jim tady chybí. Jejich přání se promítla do soutěžních podmínek,“ podotkl Bosák. Mezi požadavky se objevila třeba kavárnička či občerstvení, ideálně s vestavěnými veřejnými záchodky, vodní prvky, dětské hřiště.

Soutěž předpokládá, že architektonické týmy přijdou s komplexním řešením, které prostor oživí, a to i novými aktivitami, jako jsou kulturní akce nebo trhy.

Asi žádné jiné místo v Plzni se nemůže pochlubit takovým množstvím pomníků, je jich tady celkem šest, přičemž dominantní je Památník bojovníků a obětí válek. Soutěžní podmínky nevylučují jejich přemístění. Počty parkovacích míst by se neměly nijak výrazně změnit.

Královské náměstí - tak se místo jmenovalo za císaře pána - vzniklo v roce 1899, záhy prošlo parkovou úpravou a získalo podobu botanické zahrady včetně cedulek s popisky u jednotlivých dřevin. V té době v parku rostlo 383 listnáčů, 43 jehličnanů a 264 druhů trvalek.

„Některé stromy vysazené při založení náměstí se dochovaly až do současnosti a mají velkou historickou i přírodní hodnotu,“ upozorňují zadávací podmínky s upozorněním, že je důležité tyto stromy zachovat a pečovat o ně.

Náměstí lemuje řada významných budov - mohutný komplex strojní průmyslovky, funkcionalistická stavba Českého rozhlasu i modernistický objekt někdejšího Ústavu pro hluchoněmé děti, který je známý pod názvem Purkyňův pavilon.