Článek
První zkušební lokalitou, kde Plzeň opatření zavádí, je řeka Mže nedaleko Malesic a Radčic a soutok s Radbuzou. „Ochrana se týká nejvýznamnějších stromů. Ty ostatní, především mladé, necháme bobrovi,“ vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Dagmar Svobodová Kaiferová.
Připomněla, že bobr evropský je důležitým tvůrcem vodních a mokřadních biotopů. Svou činností přispívá ke zvyšování biodiverzity, zadržování vody v krajině a zlepšování stavu vodních ekosystémů. „Nicméně způsobuje i škody. Ničí stromy, buduje hráze, čímž zaplavuje okolní zemědělské pozemky,“ nastínila.
Vzrostlé a krajinářsky cenné stromy dostanou speciální repelentní nátěr. Ten nanesou pracovníci tří podniků. „Během měsíce by měla být zmíněná první lokalita hotová a půjdeme na další úseky. Všechny tři firmy pracují najednou, ale každá na jiné části řeky,“ informoval náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Tolar (STAN).
Doplnil, že červené kříže na kmenech neznamenají, že strom půjde k zemi, ale je vytipovaný pro bobra. „Součástí projektu bude také průběžné sledování účinnosti navržených opatření a vyhodnocení jejich přínosu,“ řekl Tolar.
Svobodová Kaiferová sdělila, že doporučení právě na speciální repelenty dostali od odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Ne vždy je možné a vhodné stavět kolem břehů oplocení. Nátěry představují šetrné řešení, které neomezuje pohyb hlodavců ani nezasahuje do jejich přirozeného chování,“ vysvětlila.
Vedoucí odboru dále uvedla, že podle odhadů se u plzeňských řek pohybují desítky bobrů. Dostávají se však blíže k centru, objevují se například u Kalikovského mlýna nebo obchodního centra Plaza. „Populace se stahuje i do nežádoucích míst, čemuž chceme zabránit,“ dodala.
Bobři se do Českého lesa dostali z Bavorska, dále pokračovali po řece Mži. Podle údajů z roku 2020 bylo v tuzemsku přibližně 15 tisíc těchto živočichů. Nejpočetnější populace je zrovna v Plzeňském kraji, modely tehdy hovořily o více než 3000 jedincích.
Zatímco v západočeské metropoli se snaží popsanou činnost redukovat, například u Ostřetic na Klatovsku zvolili jiný přístup. Bobří rodina tam vytvořila důmyslnou soustavu hrází, voda pak zaplavila ornou půdu, takže se na ní nedalo hospodařit. Plzeňský kraj nakonec se zemědělci směnil několik hektarů, aby silně ohrožený druh mohl v oblasti zůstat.
Ve Chválenicích na jižním Plzeňsku se zase majitelé pozemků rozhodli pro drenáž na tamějším rybníku.
Stromy vytipované pro bobra evropského