Článek
„Záměr ve své podstatě nepředstavuje žádná zdravotní rizika pro obyvatele a z hlediska vlivu na veřejné zdraví jej lze označit za přijatelný,“ uvedlo ve svém souhlasném stanovisku plzeňské hejtmanství. Odvolání není možné.
„My těm závěrům nevěříme, naše obavy nezmizely,“ řekla Novinkám Veronika Kulhánková (Za Ledce), místostarostka vesnice s necelou tisícovkou obyvatel. Obec, ale i třeba Luděk Sláma – spolumajitel rozhledny na blízkém Krkavci – mají strach především z kontaminace spodních vod.
Daniel Fikerle, společník Recyklocentra, které za projektem stojí, při nedávném veřejném projednání záměru odmítl, že by stará skládka představovala riziko. Posouzení záměru mu dalo za pravdu, znečištění podzemních ani povrchových vod či ovlivnění hydrologických poměrů se podle stanoviska nepředpokládá.
To se však může změnit. Kraj svůj souhlas podmínil splněním jednašedesáti podmínek. Hned ta první požaduje vypracování nové analýzy rizik, která se má zaměřit především na možné ovlivnění podzemních vod. Poslední monitoring je více než deset let starý. „V případě, že výsledkem analýzy bude návrh technických opatření k odstranění či minimalizaci případného negativního vlivu skládky, je požadováno tato opatření realizovat,“ stojí ve stanovisku.
Místo kaolinu odpad
Skládka leží na místě bývalého kaolinového dolu a od šedesátých do devadesátých let minulého století se sem navážel průmyslový, domovní i nemocniční odpad. A také třeba neutralizovaná kyselina sírová, popílek nebo siloxidové kaly, později hlavně zemina, suť, pneumatiky. Území je vedené jako stará ekologická zátěž a podle obce nikdy nedošlo k její řádné sanaci.
„Z dřívějších posudků jasně vyplývá, že se kontaminace ze skládky šíří. Pomalu, po centimetrech, ale postupuje,“ uvedla místostarostka. „Docházelo k tomu, už když území leželo ladem. A teď na něj ještě bude působit nadměrná zátěž,“ upozornila.
Deset metrů navážky
Skládku má totiž překrýt deset metrů vysoká navážka zeminy. Její ukládání již nějakou dobu probíhá. „Požádali jsme stavební úřad o kontrolu, jestli je vše v souladu s vydaným územním rozhodnutím. Také požadujeme zaměření, zda výška navážky již nepřesahuje deset metrů. A mělo by se prověřit, o jaký materiál se jedná, zda nedochází – jak se domníváme – k poškozování životního prostředí,“ sdělila Kulhánková.
Mobilní recyklační linka by měla být nainstalovaná na zmíněné navážce za šest metrů vysokým valem. Ročně má rozdrtit a roztřídit až šedesát tisíc tun sutě a betonu. „Během výstavby ani provozu se nepředpokládá vznik hluku a vibrací překračujících hygienické limity,“ stojí ve stanovisku EIA. V plánu je také výstavba čtyř skladovacích hal a administrativní budovy.
