Článek
Šlo o spontánní nápad. „O pololetních prázdninách jsem šel s babičkou ven. Nejdřív jsem udělal jednoho velkého sněhuláka,“ vyprávěl školák. Následující den dvojice vyrazila místo zkontrolovat. „Nikdo sněhuláka naštěstí nezničil, ale byl tam chudák sám. Říkal jsem, že bychom mu mohli přidělat maminku a děťátko,“ doplnil Tomáš.
Ani potom nebyl desetiletý chlapec ještě spokojený. Začal kolem stavět iglú. „Nepodařila se mi ale střecha, a tak jsou z toho nakonec hradby,“ usmíval se.
Devětašedesátiletá Miloslava vnukovi pomáhala. Na díle společně pracovali tři odpoledne, pokaždé venku strávili zhruba dvě hodiny. „Potěšilo mě, že to lidem udělalo radost. Chodili kolem a chválili nás. Někdo se u sněhuláků i fotil,“ řekl školák.
Jeho matka Lenka Prokopová zaznamenala stovky pozitivních ohlasů. „Vzbudilo to nečekaný ohlas. Je hezké, kolik lidí to oslovilo,“ zhodnotila.
Výtvoru si všimli i zástupci města. Na svém facebookovém profilu zveřejnili výzvu, že hledají autora. Zanedlouho Tomáše vypátrali a ve čtvrtek se s ním sešli. „Chtěli jsme mu osobně poděkovat, určitě to dalo spoustu práce. Je dobré šířit i pozitivní zprávy, které můžou být inspirací pro ostatní,“ uvedla mluvčí radnice Tereza Kořínská.
Desetiletý školák dostal drobné dary a také pamětní list. Už teď přemýšlí, co dalšího ze sněhu, až zase nějaký napadne, postaví. „Asi to bude velká ryba, protože jsem rybář. Třeba se ke mně přidají další,“ uzavřel Tomáš.
