Článek
Svitavští muzejníci chtěli mince návštěvníkům představit tak, jak je asi při opravách domu na náměstí našli dva instalatéři Slezák a Pospíšil. Tedy vysypané ze tří soudků. To ale kvůli numismatickým pravidlům nebylo možné. Mince, které přicestovaly v deseti krabicích, se musí vystavovat jedna vedle druhé, tedy nepřekrývat se.
„Každá má svůj malý papírový sáček s inventárním číslem a skutečně je potřeba ji vždy v rukavicích vyjmout, uložit do vitríny a jednu po druhé umisťovat. Máme v tom s kolegyní Danielou Myškovou systém, jsme jedny z mála, kterým celý poklad projde pod rukama,“ říká historička svitavského muzea Monika Němcová.
„Poklad vážil více než 23 kilogramů. Tehdy představovala ukrytá hotovost přibližně 1 460 zlatých, tedy hodnotu odpovídající asi 24 kravám,“ řekl ředitel svitavského muzea Hynek Stříteský.

Svitavský poklad přicestoval v deseti krabicích, každá mince má svůj sáček s označením.
Zhruba polovina mincí je stejná. Celkem jich je 80 druhů. Mezi nejstarší mince patří ty z dob Leopolda I., tedy z druhé poloviny 17. století, ty nejmladší jsou z roku 1830. Nejcennější jsou velké tolary.
Verzí, proč bohatý podnikatel peníze ukryl, je nespočet. Bayer byl ve Svitavách zámožným řezníkem a pivovarníkem a právě v pivovarském domě se poklad našel.
„Netušíme, zda se bál, že mu peníze někdo ukradne, nebo poklad schoval pro další generace. 19. století bylo ve Svitavách velmi dynamické. Po roce 1848 přišla revoluční bouře, pak přijíždí do Svitav první vlaky a v nich zahraniční dělníci. Svitavy překonávají Moravskou Třebovou a Litomyšl v počtu obyvatel. A pak válka v roce 1866. Tady byly desetitisíce vojáků. Otázka je, zda to schoval sám, nebo jeho děti, každopádně strachování mělo více důvodů,“ řekla Němcová.

Patnáct mincí nechalo muzeum vygravírovat, aby byl lépe vidět detail.
Poklad má pro Svitavy nevyčíslitelnou hodnotu. Je totiž ucelený. Však také návštěvníci muzea uvidí všechny mince do jedné. Na míru jim také vznikla obří prosklená vitrína.
„Pro nás je to výjimečná situace. Chceme ho ukázat školám, ale i veřejnosti. Vybrali jsme 15 kousků, které jsme nechali vygravírovat, aby lidé viděli detail. Například trojkrejcar je osahaný, jak byl v oběhu,“ řekla Němcová.
Poklad byl ve Svitavách vystaven v roce 1956, hned po svém nálezu. Další takový zde není.

Svitavský poklad čítá přes 4000 převážně stříbrných mincí.
„Poklady bych tomu neříkala, ale jednotlivosti si zde lidé schovávali často. Jsme na německém území, někdo si zazdil odznáčky, jiný zakopal rodinné šperky na zahradě. Často se ale stávalo, že ho viděl soused a poklad mu vybral. Nebo to řekl Rudé armádě a vykopali ho její vojáci,“ řekla Němcová.
O pokladu 1. září od 17 hodin pohovoří v Ottendorferově knihovně vedoucí Numismatického oddělení Moravského zemského muzea Dagmar Grossmannová a nabídne bližší pohled na historii i okolnosti objevu.


