Článek
Nové stáje znamenají i revoluční změny v chodu slatiňanského hřebčína. Zjednodušeně řečeno: co je spojené s chovem starokladrubských vraníků, se bude odehrávat v nových stájích na kopečku. Nově tu tedy budou pobývat klisny s hříbaty, březí klisny a plemeníci.
Sportovní koně se po opravě přestěhují do historického dvora. Sportovní vraníci to zase po akci „kulový blesk“ budou mít kousek na trénink do kryté haly nebo na jízdárnu.
Končí však také dlouholetá éra shánění klisen s hříbaty z pastvin kaštanovou alejí po silnici. „Zastavovali jsme provoz, občas to odneslo i zrcátko. Nově budou klisny s hříbaty odcházet zadní bránou, takže se vyhnou silnici,“ řekla zootechnička slatiňanského hřebčína Kateřina Neumannová.
Z cihelny filmový interiér
Zatímco ikonický seriál Dobrá Voda se natáčel v historickém dvoře, i místo na kopečku posloužilo filmařům. Natáčeli zde závěrečnou střílečku do filmu Smrt v sedle. Zde totiž dřív stála cihelna, kterou zde nechal postavit knížecí rod Auerspergů. A v jeho sklepeních vrcholí film s Rudolfem Jelínkem v hlavní roli.
František Bílek
Stájový dvůr nese jméno profesora Františka Bílka (1885–1972), který v roce 1938 zahájil regeneraci starokladrubských vraníků v Průhonicích u Prahy a od roku 1945 v ní pokračoval právě ve Slatiňanech. Bez jeho úsilí a celoživotní vědecké práce by chov starokladrubských vraníků pravděpodobně zcela vymizel.
Nyní se zde nachází jedna ze tří volných stájí pro 16 koní. Součástí je i další stáj s 41 boxy různých rozměrů pro jednotlivé koně i klisny s hříbaty. Chodba není betonová, ale osvědčená dubová, kterou tvoří 42 tisíc špalíkových kostek, každá o rozměrech 10×10 centimetrů, které jsou pružné a zároveň odolné.
„Je to úžasné. Zasazení do krajiny, materiály. Pro mě je toto místo osobní. Část prázdnin jsem trávil ve Škrovádu (Pozn red. : část Slatiňan), procházel jsem skrz pastviny, starokladrubský vraník je součástí mého dětství. Moc se těším z toho, jak jste to tady vyšperkovali,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Ke koňařině patří dřevo. Dubové špalíky na podlaze jsou osvědčeným prvkem, který snese zátěž a zároveň je pružný.
Součástí stájí se od příštího jara stanou také vlaštovky. Zde přistoupil hřebčín k experimentu. Na přání ochránců přírody (AOPK) připravili pro ptáky dva typy hnízd. Prvním je betonový základ, typická kapsa, která připomíná lepené hnízdo vlaštovky, a druhým pak holá deska s drsným povrchem a dřevěným bidélkem. Vlaštovky si mohou vybrat, zda si hnízdo dostaví, nebo si vylepší kostru, která visí na zdi. Hřebčín pak s ochránci vyhodnotí, která hnízdění budou ptáci preferovat, a ve stájích rozšíří oblíbenější hnízdění.
„Návrat vlaštovek čekám příští rok, kdy tady už koně standardně budou, s nimi mouchy, které přilákají vlaštovky, jež k hřebčínu patří. Regulují hmyz, který ve stájích volně je,“ řekl náměstek ředitele pro správu majetku Martin Lacina.
Vlevo nad oknem je pouze bidélko se zdrsnělým povrchem, kde si vlaštovky mohou dostavět hnízdo celé, vpravo pak větší základ vlaštovčího hnízda.
Budovy jsou obloženy modřínovým dřevem z českých lesů. K 35 vratům postačuje jeden klíč.
„Doufám, že se tu budou rodit takoví koně, kteří najdou uplatnění třeba u americké armády. Loni se nám tam podařilo prodat 7 vraníků,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, pod nějž spadá i ten ve Slatiňanech, Jiří Machek.
