Článek
V úzké spolupráci s obcemi a dalšími institucemi je aktuálně v rámci celého území spravovaného Povodím Moravy v přípravě či stavební realizaci celkem 108 akcí na odstranění povodňových škod. „Zabezpečovací práce jsou v tuto chvíli zcela dokončeny. Bezodkladná realizace těchto prací byla zásadní pro fungování obcí, které na ně mohou navázat dalšími opravami či investicemi,“ uvedl generální ředitel podniku David Fína.
Celkové škody na majetku spravovaném Povodím Moravy činí dle odhadů zpracovaných po povodni téměř tři miliardy korun. „Projektová příprava jednotlivých stavebních akcí započala bezprostředně po povodni. Díky tomu jsme v současné době byli schopni stavebně zahájit již 11 akcí a u dalších 19 máme dokončený projekt a již probíhá výběr zhotovitele stavby. Ostatní jsou v různé fázi rozpracovanosti,“ konstatoval Fína.
Lokalita u fotbalového hřiště v Hanušovicích při povodni v září 2024
V místech, která vyžadují složitější a nákladnější řešení, budou stavební práce zahajovány v následujících letech v návaznosti na dokončení projektové přípravy a zajištění potřebných povolení. „Především v nejvíce postižených územích na horním toku Moravy, Branné, Krupé nebo Desné je potřeba pečlivě vyhodnotit celý průběh povodně a jejích účinků a navrhnout adekvátní kombinaci odolných opatření jak přímo v obcích, tak také v navazujících nebo rizikových částech mimo obce,“ podotkl ředitel.
Zabezpečení lokality u fotbalového hřiště v Hanušovicích je již dokončeno.
Důležitá je i spolupráce se státním podnikem Lesy ČR, jehož toky v zalesněných částech horních úseků ovlivňují toky níže a realizovaná opatření v horních úsecích toků mají velký význam v rámci celého systému opatření. „Loňské povodně poškodily více než 640 kilometrů toků a 26 vodních nádrží, které spravujeme, včetně lesních cest, propustků a našich budov. Škody přesáhly tři miliardy korun,“ informoval generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Do konce loňského roku podnik zajistil průtočnost koryt, zpřístupnil území a stabilizoval poškozené nádrže. Celkem šlo o 630 akcí za 113 milionů korun.
Dronové záběry ze ŠumperkaVideo: Novinky
„Naší prioritou je teď rychlé obnovení i vybudování příčných objektů hrazení bystřin, jejichž funkcí je zpomalení odtoku, zabránění intenzivní erozi a následná obnova a stabilizace vodního režimu. Další akce, které je třeba projekčně připravit včetně získání všech povolení, potrvají ještě minimálně do roku 2030,“ doplnil.
Vedle odstraňování povodňových škod musí být nadále prioritou realizace protipovodňových opatření v městech a obcích, které doposud nemají zajištěnou dostatečnou úroveň protipovodňové ochrany.
Chránit občany a jejich majetky je nutné, jak zdůraznil Fína, i v tom nejhorším scénáři, tedy i v období, kdy vegetace nefunguje, půda je zmrzlá nebo nasáklá po předešlých srážkách. „Žádné přírodě blízké opatření v ploše povodí, jako jsou například zatravnění nebo zalesnění, totiž není schopno zabránit extrémním povodním, jako byly ty z roku 1997 či 2024, a v řadě případů je již nedokáže ani významně zmírnit,“ dodal Fína.
