Článek
Plynné vrty v Horní Lomné, Krásné i Komorní Lhotce patří Lomenské těžební. Tu ale v lednu koupila kanadská společnost MCF Energy. Celkem na severu Moravy a ve Slezsku odkoupila tři těžební a tři průzkumné licence.
„Je to blbost, už jsme si tu užili dost v 80. letech, když se tu těžilo. To bylo neskutečné. Hluk, věčně to kouřilo, oheň, furt světlo,“ řekla paní Zdenka, která bydlí nedaleko vrtu. Tomu, že těžaři slibují modernější technologie, nevěří. „Jenom aby,“ mávla rukou a dodala, že si myslí, že je to všechno stejně o penězích.
Také dalšímu z obyvatel obce Janu Kantorovi přijde plánovaná těžba plynu a jeho zpracování na elektrickou energii, která by měla být využita v datovém centru, absurdní a nepochopitelná.
„Horní Lomná se nachází v srdci Beskyd a je součástí chráněné krajinné oblasti. Nedaleko se nachází i prales Mionší, jedna z nejvýznamnějších přírodních lokalit v Česku. Obec je vyhledávaným místem pro rekreaci a odpočinek, lidé sem jezdí za čistým vzduchem a krásnou přírodou. Jakákoli těžba a průmyslové zpracování plynu by znamenaly zásadní narušení tohoto unikátního prostředí,“ upozornil. Těžbu a následné využití plynu na místě proto jednoznačně odsuzuje.
Jako datové centrum či datacentrum se označují prostory, které slouží pro umístění počítačových serverů s nepřetržitým provozem. Datová centra slouží například k provozu webových stránek, e-mailových schránek či dalších on-line služeb. Vlastní datacentra mají ale například i telekomunikační společnosti.
Přijdou lidé o klid?
Těžba se nelíbí ani Xuan Hai Dinhovi, provozovateli rekreačního střediska Relax u Zajonce. To se nachází ani ne 200 metrů od vrtu. „Já tam podnikám, mám tam ubytování a klid tam asi nebude, když budou těžit. Půjde to proti mému podnikání,“ apeloval.
Starosta Kamil Kawulok (SNK Salajčané) se obavám lidí, kteří bydlí poblíž dva kilometry hlubokého plynového vrtu, nediví. „Ale ti, co bydlí kousíček dál, nemusí mít žádné obavy,“ ujišťuje. Podle něj mají občané strach, protože nemají dostatek informací. „Mají zkreslený úsudek. Já se byl třeba podívat, jak funguje kogenerační jednotka, která tam má být, a není to až takový hluk,“ řekl.
Kawulok současně upozorňuje, že obec, v níž žije zhruba 360 obyvatel, není tím, kdo o těžbě rozhodne nebo ji bude schvalovat. „Ty pozemky patří těžařům, koupili ten vrt, a pokud všechno splní, hluk i emise, a budou mít všechna povolení dle zákona, tak jim nemůžeme v tom zabránit,“ vysvětlil s tím, že obec by mohla mít z těžby asi 400 až 500 tisíc korun ročně. „Není to adekvátní, ale…“
Mezi lidmi se šíří i informace, že vytěžený plyn firma přemění na místě na elektřinu a pomocí datacentra, které tam vybuduje, bude těžit bitcoiny. S takovou interpretací ale jednatel Lomenské těžební Radim Kolářský nesouhlasí. „Při podání žádosti o těžební povolení na báňském úřadě nepadlo o bitcoinu ani slovo,“ poukázal.
Podle něj existuje více možností, co s plynem mohou dělat. „Můžeme ho pomocí nízkotlakového potrubí dodávat pro vesnici nebo jej přeměníme na elektřinu a budeme ji dodávat do sítě nebo zužitkovávat přímo na místě prostřednictvím datacentra, které má široké využití,“ nastínil Kolářský a ujistil, že se lidé nemají čeho bát.
Vrt stojí na samém začátku Horní Lomné ve směru od Dolní Lomné, v lokalitě zvané Doubrava.
Připomněl, že těžba nebude dlouhodobá a stavby budou jen dočasné. Ačkoli v dokumentech pro obce i ochranáře se hovoří o době těžby po dobu minimálně osmi let, Kolářský počítá, že by to mohlo být až 20 let.
Kdy by těžba mohla začít, neví, letos to prý nebude. Důvodem je řada povolení, která musí firma získat. Jedno dodají ochranáři. „Rozhodnutí bude trvat nějakou dobu, připravujeme teprve zahájení řízení,“ uvedl František Šulgan ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Těžbu musí schválit také báňský úřad. A podle jeho mluvčího Jiřího Fröhlicha zatím žádné správní řízení o povolení hornické činnosti v Beskydech či Pobeskydí neběží.
Těžit plyn chtějí i jinde
Starosta Kawulok řekl, že se nyní snaží situaci uklidnit a vyjednat s těžaři nějakou střední cestu. „Byli bychom rádi, aby koncová elektřina nešla do toho datacentra, ale do sítě. Nebo aby plyn šel přímo koncovým zákazníkům,“ vysvětlil.
Horní Lomná ale není jedinou obcí v regionu, kde chce firma těžit plyn. Stejné plány má i v Komorní Lhotce či Krásné. Kolářský to potvrdil a uvedl, že ani v jedné ze zmíněných lokalit lidé proti tomu neprotestují.
„V Krásné nás starosta tlačí, kdy začneme těžit, protože z toho budou peníze. Místním tam těžba nevadí. A to samé je u Komorní Lhotky,“ tvrdil Kolářský.
Starosta Komorní Lhotky Ivo Sztefek (Ligotka - Nezávislí) to však vidí jinak. „Lidi proti tomu nic nemají, protože nemají informaci, že to chtějí zprovoznit. Kdyby ji měli, tak nevím, jaké by to bylo,“ dumal a potvrdil, že zastupitelstvo Komorní Lhotky ještě o snaze těžařů nejednalo. „Dostali jsme před pár týdny jen nějaký dotaz. V každém případě to půjde minimálně přes zastupitelstvo. To si asi žádný starosta nelajzne, rozhodnout sám,“ uzavřel.
