Se záchranou varhan ve frýdeckém červeném kostele má pomoci sbírka

Vad mají varhany s 1059 píšťalami víc než dost. „Podle odborníků jsou v opravdu hodně špatném stavu. Spousta klapek nehraje, nefungují rejstříky a spojky,“ popsala varhanice Daniela Sysalová s tím, že hrozí i propadnutí nástroje, protože dřevomorka rozežrala hlavní dřevěnou podpěru. Kromě ní se ve varhanách usadil i červotoč, ten zase napadl některé dřevěné části, včetně píšťal.

„Měch je velice popraskaný, na mnoha místech zalátovaný, v podstatě je zteřelý a bude třeba ho celý vyměnit. Elektroinstalace v hrací skříni je zastaralá a stejně tak vzdušnice, jimiž putuje vzduch do píšťal. Některé jsme dokonce museli odpojit, aby varhany fungovaly,“ doplnila.

K tomu však došlo už před pár lety, protože od loňska hraje Sysalová při bohoslužbách na elektronické varhany. „Když se hrálo na původní varhany, tak byly po nějaké době jakoby zadýchané, unavené a vypadávaly. To už fakt nešlo. Proto jsme se rozhodli ke generální opravě,“ objasnila a dodala, že navíc kvůli vlhkosti, která se během léta v kostele ještě zvyšuje, začne nástroj sám od sebe vydávat tóny.

Komplikací podle varhanice navíc je, že motor varhan je umístěn ve věži. „Tedy dost daleko od samotného nástroje, takže i to bude oprava řešit,“ poukázala.

Farní sbor si už našel firmu, která nástroj za zhruba 800 tisíc korun kompletně opraví. „Rekonstrukce bude zahrnovat kompletní demontáž, likvidaci napadeného rámu, sanaci dřeva a ošetření proti škůdcům, opravu vzdušnic a spojkových aparátů, výměnu starých zinkových píšťal za kvalitní cínové, výměnu elektroinstalace i ladění,“ nastínil farář Michal Chalupski.

Upozornil, že varhany nejsou jen hudebním nástrojem, který více než století zněl při bohoslužbách, koncertech a slavnostních událostech, ale také nositelem kulturní a historické hodnoty. „Jejich zachování je důležité k udržení historických hodnot a kulturního dědictví evropského významu,“ vysvětlil, proč farnost organizuje sbírku. Lidé do ní mohou přispět buď na účet sboru, s poznámkou: dar na opravu varhan, v hotovosti v kanceláři sboru, nebo do pokladny v kostele.

Evangelický kostel na Husově ulici ve Frýdku-Místku byl postaven v letech 1910 až 1911 v novogotickém slohu. Určen byl primárně dělníkům tehdejší Karlovy huti v nedalekém Lískovci, která se postupem doby přeměnila ve válcovnu plechů, ale i polským, německým i českým evangelíkům ze středního a východního Těšínska.