Článek
Voda v pěchotním srubu u dálnice vedoucí kolem Bohumína do Polska při záplavách v září 2024 sahala jen několik centimetrů pod strop, zničila vybavení a přerušila provoz muzea, o které Klub vojenské historie Bohumín pečuje už 27 let. Opravy trvaly dlouhých dvacet měsíců.
Nejprve bylo nutné z bunkru, který československá armáda vybudovala ve třicátých letech minulého století jako obranu republiky proti rozpínavému nacistickému Německu, odčerpat vodu a zbavit ho nánosů bahna. Následovalo čištění, odmašťování a postupná renovace. Všechny předměty členové klubu rozebrali do posledního šroubku, vyčistili a znovu složili. Interiér se musel kompletně vymalovat. „Nový nátěr dostalo více než pět set metrů čtverečních stěn a zhruba tři sta metrů čtverečních podlah,“ popsal předseda Klubu vojenské historie Bohumín Pavel Bílek.
V září 2024 zaplavila pěchotní bunkr u Bohumína velká voda.
Tečku za téměř dvouletou obnovou, které členové klubu věnovali tisíce hodin volného času, udělala instalace exponátů. Jsou mezi nimi novinky. „Přibyly například slamníky v ubikacích, na kterých vojáci původně spali. Dále jsme pořídili nové pancéřové dveře a nový chladič hlavně k protitankovému kanónu. Specialitou jsou bedny pro minometnou munici, ty zatím žádné jiné muzeum nemá,“ doplnil Martin Cieslar, místopředseda klubu.
Návštěvníky přivítá replika dobového zvonku vytvořená konkrétně pro tento typ bunkru. Poprvé se rozezní o víkendu 6. a 7. června. Muzeum bude otevřeno každý víkend a o svátcích až do konce září, vždy od 14 do 18 hodin.
Význam pěchotních srubů v Československu
Železobetonové pěchotní sruby byly budovány v letech 1935 až 1938 na nejohroženějších úsecích státních hranic tehdejší Československé republiky a tvořily páteř československého předválečného opevnění proti rozpínavému nacistickému Německu. Do zářijové mobilizace v roce 1938 bylo dokončeno 263 pěchotních srubů, vyzbrojených těžkými kulomety, kanóny a minomety.
Po roce 1990 přestaly pěchotní sruby plnit vojenskou funkci a staly se z nich technické památky, muzea nebo soukromé objekty. Armáda je postupně opustila a stát je začal bezúplatně převádět či rozprodávat.
Na ochranu objektu před případnou další velkou vodou přispěla klubu Nadace ČEZ. S provozem pomáhá město Bohumín. „Pomáhali jsme nadaci s výběrem spolků, které byly v Bohumíně významně zasaženy záplavami. Peníze klubu posloužily k protipovodňovému zabezpečení,“ potvrdil místostarosta Bohumína Igor Bruzl (nestr.) a dodal, že město každý rok přispívá na provoz muzea částkou 150 tisíc korun.
Unikátní památka z roku 1936 láká především milovníky historie a vojenské techniky. Přezdívá se jí „Pětka“ a představuje jedinečný příklad vojenského inženýrství. Stavba atypického opevnění podle francouzského vzoru trvala pouhých čtrnáct dnů a spotřebovala 4 314 metrů krychlových betonu. Zájemci o komentovanou prohlídku najdou bunkr v těsné blízkosti dálnice D1.
