Žitavská úzkokolejka navzdory podfinancování vjela do další sezony

Žitavská úzkokolejka je se svou 16 kilometrů dlouhou tratí příhraničním unikátem. Jen málokterá železnice spojuje tolik pohledů do krajiny i do historie, jako právě zdejší trať. Železnici, kterou spravují společně obce, na jejichž území vede, přitom hrozilo, že se zastaví anebo se výrazně její provoz omezí.

„Úplné zastavení provozu hrozilo dráze několikrát, naposledy koncem 80. let kvůli těžební činnosti. Teď se řešilo výrazné snížení prostředků, které jsou potřeba na provoz. A to my tím, že jezdíme běžnou MHD, máme i dotaci na jednoho cestujícího. I tak potřebujeme státní dotaci,“ popsal zástupce žitavské úzkokolejky Petr Kumpfe. Navzdory politickým slibům však železnice přišla o část dotací.

„Takže jsme hodně bojovali, abychom zůstali s odstávkovým měsícem jen v listopadu a nemuseli omezovat provoz. Zatím jezdíme podle obvyklého jízdního řádu, zatím se pro nás v Žitavě nic nezměnilo. Ale třeba v okolí Drážďan už to pro ně znamená, že mají odstávkové měsíce dva,“ vysvětlil Kumpfe.

Provoz parních vlaků i tratě, jejíž obnova bude záhy potřebná, je náročný na finance. A proto například postupně začínají parní lokomotivy jezdit na lehké topné oleje (LTO), což je levnější než vytápění uhlím. V Žitavě na LTO jezdí zatím zkušebně jedna, ale postupně nejspíš budou přestavěny na tento pohon všechny.

„Parní lokomotiva nefunguje tak jako auto, že byste do ní skočili a rozjeli se. V parní lokomotivě musíte den předem zatopit, a tak parní lokomotivy v provozu se dávají do výtopny a celou noc se v nich stále topí, než vyjedou,“ popsal Kupfe.

I přesto všechno zůstávají ceny jízdenek na Žitavské úzkokolejce stejné jako minulou sezonu. Dospělí zaplatí 20 euro za celodenní jízdenku, která platí na cestu tam i zpět, a děti do 14 let mají jízdné zdarma.

„Pokud čeští cestující zvolí nákup jízdenky Euronisa, mají výhodnější jízdné. Jízdenka platí i na úzkokolejku a platí se jenom tzv. parní příplatek, který je 12 euro,“ upozornil Kumpfe. Jízdenka Euronisa lidem umožňuje přijet za jednu cenu do Žitavy už z Liberce vlakem, po cestě přestupovat, vozit se autobusem nebo tramvají třeba v Liberci a i na polské straně Euroregionu Nisa.

„Koupit si Euronisa jízdenku se vyplatí i těm, kteří do Žitavy přijedou autem a tady se jenom vozí úzkokolejkou,“ dodal Kupmfe.

V německém Sasku fungují úzkorozchodné parní železnice s rozchodem kolejí 750 mm od roku 1881, Žitavská úzkokolejka je v provozu od roku 1890. Pět z těchto železnic funguje dodnes a čtyři nabízejí každodenní jízdy parních vlaků.

„Když přišla doba, kdy bylo moderní stavět železnice, protože byla železnice potřeba, tak stát neměl na stavbu peníze. Protože do toho začali vstupovat soukromí investoři, tak začali přemýšlet, jakým způsobem železnici postavit, aby to vyšlo levněji. A to řešení byla úzkokolejka, která umožňuje zejména v horách větší stoupání a vyšší rádiusy oblouků,“ vysvětluje Alfred Simm, pracovník marketingu Žitavské úzkokolejky.

Tehdejší saský král měl jedinou podmínku, a to, aby veškeré úzkorozchodné koleje v celém Sasku měly stejný rozchod.

„To znamená polovina koňského zadku, protože dvojnásobek 750 mm je šíře jednoho boxu pro koně. Je to pro nás dodnes velikánská výhoda, protože všechny saské úzkokolejky si mohou navzájem vypomáhat. Ať už podbíjecím strojem tak i spoustou vagónů a lokomotiv, které si navzájem půjčujeme při nejrůznějších akcích, kdy můžeme díky tomu návštěvníkům vždycky připravit nějaké pozitivní překvapení,“ dodal Simm.