Článek
„Možná si ani dnes ještě plně neuvědomuji, o jak velký čin se jedná a zároveň jak velký je to závazek. Každým dnem ale sílí moje radost z odvedené práce a ze směru, kterým se škola ubírá. Věřím, že to bude zásadní krok pro obec. Škola posílí komunitní život a stane se centrem dění, nejen pouhou institucí,“ uvedla k otevření školy starostka Oldřichova Jana Šťastná (Nezávislí).
Současně připustila, že netušila, co všechno nápad na otevření školy obnáší. Musela se potýkat s nedůvěrou okolí i tlakem, kritikou, skepsí, demografickou křivkou i změnami školského zákona nebo financováním.
S pocitem vítězství a radostí z toho, že se vše povedlo, šla 1. září do školy ale nejen starostka, ale i ředitelka Jana Pospíšilová. Společně na vzniku školy pracovaly asi dva roky.
„Do lavic usedne 11 žáků a 3 další žáci vedení na individuálním vzdělávání. Budeme pracovat hlavně venku a hrát stmelovací hry. Seznámíme se také s pomůckami a postavičkami, které nás budou na naší vzdělávací cestě provázet,“ popsala ředitelka první okamžiky v nové škole.
Hned v prvních minutách se děti spolu s rodiči chopily lopat a nazuly holínky a společně před školou vysadily na památku jedlý jeřáb. Přihlíželi i jejich babičky a dědové, kteří chodili do školy v Oldřichově před desítkami let a už nyní se školou nadšeně spolupracují.
„Nás tady bylo tehdy dětí hodně, do školy nás chodilo asi 48–50. Proto byly čtyři spojené třídy,“ vzpomínali Věra Kafková, Petruška Dostálová a Jarda Polák. Vyprávěli, jak třeba v první třídě chodili třídnímu učiteli pro cigarety anebo jak se všichni v obci vzájemně znali a jejich učitelé už učili i jejich rodiče.
Rodiny láká jiný vzdělávací program
Nová oldřichovská škola nabízí vzdělávací program Začít spolu. Jeho doménou je práce v centrech aktivit, kdy se naučí pravidlům a pak budou v budoucnu schopni pracovat samostatně, rozdělovat si role a kooperovat. Výuka rozvíjí jejich měkké kompetence, hodně bádají a učí se venku. I to byl jeden z důvodů, proč si někteří rodiče školu vybrali.
„Pro nás je zdejší škola výhra. Netušila jsem, jak je obtížné dostat dítě do školy, kde neprobíhá klasická frontální výuka. Takže jsem z toho byla doma na zhroucení a pak jsme slavili ve velkém,“ popsala své pocity z nové školy Františka Zverková z Nové Vsi u Liberce, která přivedla do 1. třídy syna Huga. Nadšená je i z výukového programu Začít spolu.
Nadšená z oldřichovské školy je i Martina Votrubcová z Liberce, která přihlásila do malotřídky syna Václava. Ředitelka jí školu doporučila a nabídla možnost alternativního vzdělávání, což rodinu nadchlo. Václav se totiž učí doma a rodiče se školou spolupracují.
„V praxi to bude fungovat tak, že se budeme se synem učit doma, ale on sem může kdykoli chtěl dojíždět a být v kolektivu. Může se účastnit mimoškolních aktivit a jednou za půl roku bude přezkoušení,“ vysvětlila mladá žena.
Oldřichov má zhruba 850 obyvatel a k vybudování školy se rozhodli, když jim sousední Mníšek vypověděl spádovost. Přestavěli bývalý obecní úřad, jeho proměna vyšla na 22 milionů korun. Připravena je škola pojmout až 54 žáků.
