Češi a Ukrajinci v komunitních centrech napříč zemí společně pletou maskovací sítě pro vojáky na frontě

„Před Vánoci za námi přišel kamarád Tomáš a vyprávěl nám, jak ho trápí situace na Ukrajině a chce s tím něco dělat,“ říká Veronika Iblová z jablonecké Krajanky a pokračuje: „Vyprávěl, že byl na Ukrajině ve Lvové v komunitním centru, kde se schází nejen Ukrajinci, ale i lidé z různých zemí a motají tam sítě, které posílají jednotkám do bojových zón. Sítě jsou totiž pro vojáky životně důležité, zakryjí na bojišti nejenom je samotné, ale i techniku nebo třeba malé budovy, zachycují do nich také útočící drony. A spotřeba sítí je opravdu veliká.“

A tak slovo dalo slovo a rozhodli se po vzoru tamějších komunitních center začít splétat sítě i v Jablonci. Lidé přicházející plést jsou různí a stále jich přibývá. Dobrovolníci se hlásí jak z Ukrajiny, tak i z Čech a zájem pomáhat se prý v poslední době opět mezi lidmi zvedá.

„Navíc je to i takový sdružující prvek, lidé si spolu povídají, zpívají se písničky. Jednou se pustí česká, podruhé ukrajinská. Přirovnala bych to skoro jako ke draní peří. Plete se třikrát týdně, ve všední dny i o víkendu. Je nás teď kolem čtyřicítky,“ popisuje mladá žena.

Na postavení pletacích rámů se centru podařilo získat vhodný prostor, kde nemusí platit nájemné. Materiál na výrobu se přiváží z Ukrajiny, kde jej vyrábí firma v Dnipru. V Česku se vhodný nepovedlo sehnat. Musí mít totiž speciální a funkční vlastnosti, například být ohnivzdorný anebo naopak nenasakovat vodu, když třeba prší. Teď se pletou bílé sítě kvůli sněhu a už postupně se začínají plést hnědé a zelené. Naplétají se speciálním vzorem, který se nesmí opakovat, aby nebyl jednoduše identifikovatelný a mění se. Chvilku tedy trvá, než se jej pletač naučí ovládat. Jednotlivé sítě se pak napojují na sebe, aby vznikly potřebné velikosti i několik metrů široké a dlouhé.

První várka sítí z Jablonce jela do Lvové v sobotu 24. ledna a k jednotkám se dostane 140 metrů čtverečních sítí, které v Krajance lidé upletli.

Projekt nazvaný Motanka, po tradiční ukrajinské panence, která se vytváří pouze namotáváním a je do ní pomyslně zapletena radost, láska i přání všeho dobrého, vznikl za podpory Dárku pro Putina, který na rozjezd poskytl 3 miliony korun od dobrovolného dárce. Rozběhla se také sbírka na podporu výroby sítí, do které může přispět každý. Za peníze si Dárek pro Putina z česko-ukrajinských center sítě kupuje a ty pak putují k vojákům na Ukrajinu.

„Důvod, proč to děláme je, že nám to přijde jako skvělá aktivita pro zdejší komunitu. Je to něco, čím můžeme pomoci lokálním centrům, která jsou teď pod velkým tlakem, protože se pro ně zastavily peníze. Přitom právě díky nim tady problémy s uprchlíky nejsou, protože je právě ta centra řeší. Ale vláda je přestala financovat,“ vysvětluje Jiří Ibl z iniciativy Dárek pro Putina.

Díky projektu Motanka tak iniciativa může finančně tato centra podpořit a zároveň je to první program, kde se potkají Češi s Ukrajinci. Tím, že odkoupí hotové sítě, se dostanou peníze k centrům a ta pak sama rozhodují, co s nimi.

„Za utržené peníze například zaměstnávají lidi, kteří jsou těžko zaměstnatelní, jako třeba máma na mateřské, která teď přišla z Ukrajiny, a ještě neumí česky, senior invalida nebo kdokoli další, kdo je takto ohrožený a stát mu neumožňuje nikde pracovat. Taky jim mohou dát třeba za ty peníze stravenky anebo si centra mohou rozhodnout, že peníze vloží třeba na sociální konzultace na ubytovnách. Každé podle svých potřeb,“ objasnil Ibl.

Komunitní výroba nejen sítí je nejvíc rozběhlá v Praze a Brně, k projektu Motanka se budou přidávat i další centra v Praze, Teplicích, Prostějově, Olomouci a na dalších místech a samozřejmě se může přidat každý a přihlásit se na webu projektu.

V komunitních výrobách se přitom nedělají jen sítě či svíčky, například v Praze háčkují čepičky na helmy, na které se pak dá připevnit maskovací látka, šijí se u nás i tzv. „Hejkalové“, tedy sniperské obleky, na Ukrajině třeba v těchto centrech šijí uniformy anebo do nich všívají podšívky.