Hlavní obsah

Starosta Vrchlabí vyzval ministra životního prostředí k odvolání ředitele Krkonošského národního parku

Vrchlabí

Senátor a starosta Vrchlabí Jan Sobotka (za STAN) vyzval ministra životního prostředí k odvolání ředitele Správy Krkonošského národního parku Petra Moravce. Ten byl do funkce jmenován letos na jaře poté, co byl odvolán jeho předchůdce Robin Böhnish. Důvodem je ztráta důvěry a nekomunikace ředitele i celková atmosféra na správě parku.

Foto: Ludmila Žlábková, Novinky

Petr Moravec, ředitel Krkonošského národního parku

Článek

Sobotka, který hovořil zároveň jako předseda Svazku měst a obcí Krkonoše, uvedl, že se jedná o jeho osobní výzvu.

„Vyzývám pana ředitele, aby odstoupil, nebo aby byl odvolán panem ministrem z toho důvodu, že nekomunikuje o personálních změnách, jak dovnitř úřadu, tak navenek, ohrožuje to do budoucna fungování správy národního parku. Navržená personální změna může vést k tomu, že úřad bude nekompetentní,“ uvedl Sobotka a dodal.

„Nemám usnesení celého Svazku, ale s jednotlivými členy to mám předjednáno,“ uvedl Sobotka. Osobně ho podpořila i starostka a bývalá poslankyně za STAN Lucie Potůčková nebo starosta Horní Branné Luboš Zimmermann (bezp.).

„Stávající vývoj může vést k personální i finanční destrukci parku. Za zásadní považujeme odchod vedoucího oddělení projektového řízení Josefa Talába, který podal výpověď. Je to osoba, která byla schopna zajistit přes sto milionů na dotacích,“ upozornil Sobotka.

„Po několika týdnech jsem pochopil, že se neztotožním se systémem nového řízení. Mé důvody k podání výpovědi lze shrnout jako ztrátu důvěry k řediteli i průběhu výběrového řízení. Za mě se neupřednostňují oprávněné zájmy národního parku před jinými zájmy. A také jsem nepociťoval maximální důvěru vedení vůči našemu projektovému týmu,“ potvrdil později novinářům svůj odchod Josef Taláb, který k 1. listopadu nastupuje do funkce jednatele Technických služeb města Trutnova.

„Za těchto okolností již nejsem schopen loajálně reprezentovat rozhodnutí osoby v čele organizace, neboť se zásadně rozcházejí s mými profesními hodnotami a principy, za kterých jsem schopen nadále odvádět kvalitní práci,“ řekl novinářům Josef Taláb.

Nekomunikace ředitele

Dalším bodem nespokojenosti uvnitř správy parku i navenek vůči veřejnosti je nekomunikace ředitele Moravce.

„Nejednou jsem s ním dlouze hovořil. Vše odsouhlasí, ale činy pak jdou proti,“ varuje senátor Sobotka. Příkladem je podle něho nejistý osud muzeí spravovaných národním parkem. I přesto, že ředitel Moravec několikrát zdůrazňoval, že se veřejnost nemusí obávat omezení jejich činnosti.

Podle propočtů senátora Sobotky ale dochází v připravovaném organizačním řádu k redukci 25 pracovních pozic. „V muzeu ve Vrchlabí je počítáno s šesti úvazky z nynějších osmnácti. Muzea v Jilemnici, Pasekách a Vrchlabí mají nulu,“ upozornil senátor.

Co je cílem změn a zásahů v Krkonoších, Sobotka netuší. Ale spekuluje, že by za nimi mohl být slib stávajícího ředitele některým podnikatelům v Krkonoších, že se změní některá rozhodnutí státní správy. Ta až dosud rozhodovala samostatně, nezávisle na mínění ředitele.

„Splynutí péče o národní park a státní správy směřuje k tomu, že by o státní správě rozhodoval náměstek. Až dosud byl odbor státní správy samostatný, nyní by se podle navrhované reorganizace například přesunul právník tohoto odboru přímo do kanceláře ředitele,“ dal příklad Sobotka.

Bouří se i zaměstnanci

Atmosféra je rozjitřená i mezi zaměstnanci. Nejen v souvislosti s odchodem Josefa Talába. Klid nepřineslo ani zveřejnění informace, že ředitel Moravec založil spolek s názvem Asociace národních parků ČR, z. s., i přesto, že stejnojmenné sdružení již existuje. Nikoho o tomto kroku neinformoval, a to ani kolegy ředitele zbývajících národních parků v Česku.

V reakci na Moravcův dopis zaměstnancům, v němž se snažil vznik spolku vysvětlit, podepsali mimo jiné všichni čtyři jeho náměstci otevřený dopis, v němž většinu Moravcových argumentů, proč spolek měl vzniknout, odmítli. Včetně toho, že dosavadní organizace neměla právní subjektivitu a nemohla tak například žádat o granty.

„Každá správa národního parku umí žádat o projekty a přijímat dary a podporu od nejrůznějších subjektů a aktivně to dělá. Umí realizovat projekty i společně,“ napsali. A upozornili, že některé programy jsou přímo určeny jen pro veřejné instituce typu národní park.

Vzniku spolku měla podle nich předcházet diskuse se zástupci dalších parků. Ti však o ničem neměli tušení. „Použití stejného jména a fakt, že ostatním členům stávající asociace byla skutečnost zamlčena, s sebou nese značnou míru nedůvěry a pochybností v reálné důvody založení,“ stojí v dopise. Uklidnění by podle nich přineslo přejmenování spolku, ideálně jeho zrušení.

„KRNAP a jeho správa hrála prim v síti národních parků nejen v České republice, ale nebojím se říci v celé střední Evropě. Bohužel, jak snadno, pouhým lusknutím prstu, je možné o tuto důvěru přijít. Je mi to strašně líto,“ uzavřela starostka Potůčková.

Ředitel odjel do Prahy

Reakci ředitele Moravce na výzvu k odvolání se získat nepodařilo, neboť byl v úterý na služební cestě v Praze. Mluvčí Radek Drahný uvedl, že o žádné chystané reorganizaci nemá informace.

„Pracujeme pouze na redukci pracovních pozic na žádost zřizovatele. Původně se jednalo o 14 úvazků, aktuálně se hovoří o deseti, které zde již od 1. ledna nebudou. O jaké pozice by se mělo jednat, ale nemohu komentovat,“ uvedl Drahný.

Výběr článků

Načítám