Článek
„Loni jsme zjistili, že lvovi upadla část tlapy zhruba o váze dvou kilogramů. Naštěstí spadla na střechu. Když jsme prozkoumali sochu podrobněji, zjistili jsme, že je její povrch popraskaný,“ připomněl spolumajitel Rezidence Veliš Zdeněk Ulrich.
Jelikož se vlastníci obávali, co se sochou vážící kolem jedné tuny udělá další zima, nejdříve lva umístěného na atice provizorně zafixovali pletivem a pak rozhodli o snesení sochy ještě před dalšími mrazy.
Někdejší hotel Veliš na náměstí Republiky je kamennou kronikou města plnou nevšedních příběhů. Má gotické základy, současnou tvář mu dal při velké secesní přestavbě ukončené v roce 1906 hoteliér a starosta Otokar Veliš, který žil v letech 1863 až 1914.
Zapálený vlastenec Veliš, který v hotelu hostil i T. G. Masaryka, před 120 lety do průčelí promítl své politické názory. Na fasádě je vyobrazený Jan Amos Komenský, Petr Chelčický i Jan Hus, na atice je Karel Havlíček Borovský a nad ním velký rozkročený lev se zlatou korunou, trhající řetězy na předních nohou jako symbol vzdoru proti habsburské monarchii.
Zchátralý dům před jedenácti roky koupili majitelé lesnické firmy z Poličky a přestavěli jej na rezidenci s nájemními byty, v přízemí jsou pak komerční prostory. Při velké obnově se snažili objektu co nejvíc vrátit podobu právě z Velišovy éry, za což v roce 2018 získali krajské ocenění Zlatá jeřabina v oblasti péče o kulturní památky.
Výškové práce ve středu dopoledne vzbudily v centru města velkou pozornost. O podívanou se postarali restaurátoři na plošině a řidič autojeřábu. Práce zabraly zhruba tři hodiny.
„Potvrdilo se, že jde o havarijní stav. Nafotili jsme dílo a jeho detaily ze všech stran, potom jsme promysleli, jak uděláme fixáž některých vystupujících prvků a vyztužili jsme celou hmotu těla lva,“ líčil restaurátor Petr Rejman, který si vzal se svým kolegou lva do parády.
Sochu podřízli, v bedně ji pak obsypali pískem
Využili také nafukovací matraci, jakou používají záchranáři. Nejnapínavější bylo, když uvázali popruhy a jeřábník je napnul, aby mohli restaurátoři sochu uvolnit. „Podřízl jsem ji řetězovou pilou, odstranil táhlo, sochu jsme zvedli a položili na auto do bedny, kterou jsme pak zasypali pískem. Takto povezeme dílo do ateliéru,“ popsal Rejman.
Majitelé objektu přihlíželi s velkou nervozitou. „Je to obrovská úleva,“ svěřil se Zdeněk Ulrich poté, co se lev ocitl na korbě. „Byla to velká odpovědnost, smekám před chlapy a jejich profesionální prací,“ ocenil.
Vůbec totiž nebylo jisté, zda socha snesení vydrží. „Lev je celý a nás čeká rozhodování, jak postupovat dál. Jestli zkusíme takříkajíc najít Štursu nebo zafixovat současnou podobu sochy a podle ní udělat kopii a z jakého materiálu,“ zmínil Ulrich.
Současná podoba lva totiž není původní, postupem času na Štursův originál přibývaly další vrstvy románského cementu a lev mohutněl. „Stoprocentně chceme lva vrátit nahoru. Ale myslím si, že originál už zpátky nahoru nemůže,“ poznamenal majitel.
Rozhodovat se bude v ateliéru, kde odborníci sochu prozkoumají a navrhnou řešení.
