Článek
„Zrušení zastávky by zhoršilo dostupnost spojení pro obyvatele Křižanovska a cestující přestupující z Velkého Meziříčí,“ kritizuje starosta Křižanova Ivo Klimeš (Nezávislí a SOCDEM).
Elektronická petice má aktuálně přes 330 podpisů, papírové archy se ve větším počtu sejdou až po komunálních volbách, které starostové z mikroregionu využijí k šíření petice. „Přes tisíc podpisů určitě posbíráme,“ míní Klimeš.
Železniční stanice Křižanov paradoxně leží v katastru sousedního Kozlova, v polích za městysem, zhruba 1,5 kilometru od posledních křižanovských domů. Boj o rychlíky tady není ničím novým. Už před deseti lety tady přestaly zastavovat, místní protestovali a nakonec se podařilo zase rychlíky po půl roce vrátit.
Už tehdy ale zaznívalo, že jde jen o dočasné řešení, a to i přesto, že stanice má po nedávné rekonstrukci dostatečnou délku nástupišť i pro rychlíky.
Po deseti letech svoji aktivitu obnovil Antonín Nedoma, který se na tehdejších protestech podílel. Oprášil webové stránky a vzhledem k senátním volbám na Žďársku apeloval otevřeným dopisem na pětici kandidátů, aby se zachováním trati pomohli. Zklamal jej však slabý zájem hlavně dvou současných kandidujících zákonodárců. Například Michal Šmarda (nez.) ale ve své kampani upozornil, že podmínky soutěže na dopravce nebyly tak striktní, aby neumožňovaly zařazení zastávky.
„Jestli se podaří rozhodnutí zvrátit? Nevíme a netušíme, stejně jako jsme netušili tenkrát,“ reaguje Nedoma, který rychlíkem z Křižanova denně dojíždí do práce.
Jak upozorňuje, při vynechání Křižanova by rychlík ze Žďáru zastavoval až po 56 kilometrech v Tišnově, zatímco ve směru na Kolín nabírá lidi průměrně po 15 kilometrech.
Podle Nedomy ministerstvo mění v čase své argumenty pro vynechání Křižanova. Poukazuje také na to, že plánovaným krokem nedojde ke zrychlení rychlíkových spojů, naopak cestující ze spádového území pojedou do Brna osobním vlakem o 18 minut déle.