Článek
Na závěr své dvoudenní návštěvy Karlovarského kraje zavítal prezident do botanické zahrady v Bečově nad Teplou. Od jejího ředitele Jiřího Šindeláře při té příležitosti převzal materiály, které se týkají legislativního ukotvení botanických zahrad v Česku.
Unie botanických zahrad ČR požaduje, aby zahrady získaly obdobný statut, jaký mají zoologické zahrady. Možností je podle ní buď přijetí samostatného zákona, jehož návrh už byl zpracován, nebo začlenění potřebných ustanovení do novely zákona o ochraně přírody a krajiny.
Pavla při setkání překvapilo, že botanické zahrady vlastní zákonnou úpravu dosud nemají.
„Je to především pro mě překvapení. Já jsem si myslel, že botanické zahrady jsou ukotveny legislativně stejně, jako jsou například zoologické zahrady,“ řekl prezident.
Podle něj přitom nejde o problém, který by byl běžný i jinde v Evropě. „To, že nejsou, je překvapující, protože ve všech zemích unie nebo ve většině zemí unie jsou nějakým způsobem zakotveny a mají svůj statut,“ uvedl Pavel.
Chybí i kurátor rostlinných sbírek
Podle Unie botanických zahrad má současná právní nejistota dopady nejen na samotný provoz zahrad, ale také na jejich odborné pracovníky. V českém katalogu prací například podle unie není samostatně uvedena profese kurátora sbírek rostlin.
Odborně vzdělaní botanici tak mohou být zařazováni do jiných, méně odpovídajících profesí. Podle zástupců botanických zahrad to přispívá k odchodu odborníků do zahraničí.
Potřeba jasnějšího postavení zahrad se podle Šindeláře výrazně ukázala také během pandemie koronaviru. Protože botanické zahrady neměly v české legislativě jasně definovaný statut, nebylo podle něj možné jejich provoz řešit stejně jako u institucí, které na státní kompenzace dosáhly.
Schválení zákona by podle Šindeláře přineslo jasné vymezení postavení botanických zahrad, jejich územní a finanční ochranu a také lepší zabezpečení cenných rostlinných sbírek. Některé z nich obsahují genofondy rostlin, které byly šlechtěny po stovky let a představují podle unie součást národního kulturního dědictví.
Prezident chce zjistit, proč návrh stojí
Pavel po převzetí materiálů slíbil, že se bude zajímat o to, proč připravený návrh zákona dosud nepostoupil dál.
„Od pana ředitele Šindeláře jsem dostal nějaké podklady. Samozřejmě, až se s nimi seznámíme, tak se s příslušným ministrem pobavím o tom, proč návrh legislativy, který je připravený, nebyl předložen,“ řekl prezident.
Význam botanických zahrad podle něj přitom zdaleka nekončí u jejich sbírek. Vedle ochrany rostlin plní také vědeckou, vzdělávací a kulturní funkci.
„Myslím si, že by si botanické zahrady stejně jako ty zoologické zasloužily mít svůj statut a ochranu, protože plní řadu rolí, které jsou pro stát a pro budoucnost naší přírody, ale i vzdělávání mladé generace velice žádoucí,“ dodal Pavel.

Bečovská botanická zahrada
- Založení: 1918 z podnětu vévody Jindřicha Beaufort-Spontina
- Rozloha: 9 hektarů
- Historie: před druhou světovou válkou patřila k významným sbírkovým zahradám v Čechách a přezdívalo se jí „Druhé Průhonice“
- Po válce: zahrada postupně chátrala a zhruba 60 let zůstala bez pravidelné údržby
- Obnova: od roku 2005 se o její záchranu stará ZO ČSOP Berkut. Veřejnosti byla obnovená zahrada zpřístupněna v roce 2012
- Současnost: od roku 2014 je členem Unie botanických zahrad ČR a je jednou ze dvou oficiálních botanických zahrad v Karlovarském kraji
- Areál: součástí zahrady je například Korunní rybník, výukové a vzdělávací centrum, volnočasový areál nebo bioferrata
- Financování: jde o jedinou botanickou zahradu v Česku takové velikosti, která je plně financována ze zdrojů neziskové organizace


