Článek
V některých vodních tocích se objevily leklé ryby na hladině, jiné jsou stále u dna a postupně vyplavou. S teplým počasím, které meteorologové předpovídají, se může situace zhoršovat. „Ve vodních tělesech je v létě méně vody. A pokud je v ní hodně dusíku a fosforu, množí se sinice,“ poukázala na hlavního viníka problémů Hana Čaloudová, ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat jihomoravské veterinární správy.
Zatímco přes den sinice díky světlu a procesu fotosyntézy tvoří kyslík, v noci je situace opačná. „V noci, kdy nesvítí světlo, sinice kyslík z vody naopak spotřebovávají. A když je jich hodně, vytvoří kyslíkový deficit. Jsou schopné odebrat veškerý kyslík až na nulovou koncentraci,“ objasnila Čaloudová.
Podle ní pak není dostatečná koncentrace rozpuštěného kyslíku, aby mohly ryby dýchat ve vodě, a proto nastává jejich dušení, které může vést k hromadnému úhynu. Taková situace nastala například na Břeclavsku v řece Dyji, kde se měřením za pomoci přístroje nazvaného oxymetr prokázala koncentrace kyslíku od 0 do 0,5. „Hraniční stav je tři až čtyři miligramy kyslíku na litr vody,“ poznamenala odbornice.
Nejhorší situace bývá podle ní nad ránem. „Přes noc neprobíhala fotosyntéza a sinice odebraly kyslík. Přitom je možné, že ve dne hladina kyslíku tak naroste, že ve dvě odpoledne bude krásná,“ uvedla Čaloudová.
Hromadný úhyn
Podle ní se problémy s kyslíkem ve vodě dají poznat právě hromadným úhynem ryb různého stáří a různých druhů, zatímco například nákazy bývají zacílené obvykle na jeden druh nebo kategorii.
Situace ale může být různá v jiných tocích a vodních plochách. „V tekoucích vodách jsou jiné hodnoty kyslíku než v rybnících a hodnoty různě kolísají. Když tam není průtok, bývá většinou hodně sinic,“ řekla Čaloudová.
Obecně platí, že pokud si lidé všimnou nějakých problémů, neměli by to nechat být. „Je potřeba kontaktovat majitele, případně povodí nebo obec, v jejímž katastru se tok nachází. Odtud se pak kontaktuje životní prostředí a inspekce. Ryby je potřeba odlovit, můžou se zapojit hasiči,“ přiblížila postup Čaloudová.
Veterinární správa v místě, kde se řeší úhyn ryb s ohledem na nedostatek kyslíku, ale vesměs nezasahuje. „Zaměřujeme se primárně na nákazy ryb, které jsou stanovené ve veterinárním zákoně. Samotné úhyny ryb v důsledku změny kyslíkových poměrů řeší primárně životní prostředí. Situaci na Břeclavsku jsme ale konzultovali,“ sdělila Čaloudová.
Plošný problém
V letním období je podle ní úhyn ryb kvůli nedostatku kyslíku plošným problémem, což dokazují případy jak na Břeclavsku, tak na opačné straně republiky na Teplicku, ale i v jižních Čechách. „Když jsou teploty dlouhodobě vysoké a poklesnou hladiny vod, na tocích je minimální hladina. Je potřeba kontrolovat toky a vodohospodáři s tím určitě pracují,“ řekla ředitelka.
U přehrad a nádrží zmínila možnost nasazení prostředků proti sinicím, které jsou schopné je likvidovat. „V řece je to ale komplikovanější a příliš variant tam není,“ dodala. Na Břeclavsku se například Povodí Moravy snaží do Dyje pustit více vody z nádrže Nové Mlýny, aby se zvýšil průtok.
