Územní rozhodnutí pro přístaviště v Hodoníně neplatí. Vydal ho úřad, který neměl

Hodonínský úřad řešil věc od roku 2024 dva roky, letos v březnu vydal územní rozhodnutí. „V době podání žádosti 26. června 2024 měl stavební úřad v Hodoníně věc plně v kompetenci. Od 1. července 2024 však vstoupil v účinnost nový stavební zákon, který změnil rozdělení pravomocí mezi úřady. Podle nových pravidel již o této stavbě neměl rozhodovat městský úřad, ale odbor krajského stavebního úřadu, kterému měla být žádost postoupena,“ uvedla mluvčí hodonínské radnice Adéla Kuchaříková.

Proto krajský úřad rozhodnutí hodonínského úřadu před pár dny zneplatnil. „Územní rozhodnutí vydané v březnu je nicotné. Nejde tedy o jeho zrušení v odvolacím řízení ani o zastavení územního řízení,“ objasnil Petr Holeček z tiskového oddělení Jihomoravského kraje.

Nicotné rozhodnutí nemá z právního hlediska žádné účinky a hledí se na něj, jako by nebylo vydáno. Samotný záměr přístavu tím ale definitivně ukončen ani zamítnut není, rozhodne o něm krajský stavební úřad. „Krajský stavební úřad tedy nejdříve podanou žádost prověří z hlediska úplnosti podkladů a poté věc projedná v územním řízení,“ dodal Holeček.

Nebude tak potřeba podávat novou žádost. „Z hlediska přípravy tato situace nepředstavuje pro Ředitelství vodních cest ČR výraznější komplikace a práce pokračují podle plánovaného harmonogramu. Začátkem roku 2027 bude vybrán zhotovitel projektové dokumentace pro povolení záměru a projektové práce budou plynule pokračovat,“ napsal redakci Bukovský. Práce by měly být hotové v roce 2028. Nyní je v Hodoníně za 25 milionů opravené přístaviště, které pojme 16 rekreačních plavidel.

Proti přístavu pro 80 lodí bojuje spolek Děti Země. „Velkokapacitní přístav v Hodoníně by zbytečně zničil přírodně cenné území nivy řeky Moravy s loukami a s lužními lesy, čímž by také došlo

ke škodlivému zásahu do biotopů a jedinců téměř čtyřiceti zvláště chráněných druhů a rodů živočichů. Také by zbytečně došlo ke kácení asi osmdesáti stromů a k poškození krajinného rázu vodním bazénem se světelným smogem a ještě ke zvýšení intenzit hluku,“ kritizuje předseda spolku Děti Země Miroslav Patrik.

Podle něj by šlo o negativní zásahy do nivy řeky Moravy. „Zadlužený stát by navíc tuto soukromou vodní zábavu neměl dotovat,“ zdůraznil Patrik.

Bukovský připomněl, že projekt obstál před soudem. „Je potřeba zdůraznit, že veřejný zájem na realizaci přístavu a jeho převahu nad zájmy ochrany přírody potvrdil ve svém rozsudku Krajský soud v Brně. Ten se ztotožnil s argumentací Ministerstva životního prostředí ČR i Ředitelství vodních cest ČR a zamítl jako neopodstatněnou žalobu Dětí Země proti výjimkám z ochrany zvláště chráněných druhů,“ zdůraznil Bukovský. Proti rozhodnutí soudu však Děti Země podaly kasační stížnost, kterou se zabývá Nejvyšší správní soud.