Článek
Stát navíc musel za různé průtahy při řešení problému dvakrát platit. Majitelka sousedního domu tak dostala na odškodném za špatný postup úřadů 200 tisíc korun. A na ministerstvo pro místní rozvoj a potažmo soud už míří další výzva k zaplacení další částky, protože případ stále nedospěl do konce.
Psal se rok 2006. Volby do Poslanecké sněmovny vyhrála ODS v čele s Mirkem Topolánkem, irácký diktátor Saddám Husajn byl popraven a Itálie porazila Francii ve finále fotbalového mistrovství světa.
A také začal spor, v němž majitelé domu v brněnských Husovicích požádali o dodatečné povolení neoprávněné změny stavby, aby mohli přístavbu zlegalizovat. Podstatou sporu bylo, že v původním řízení byly předloženy jiné podklady, než podle kterých se stavělo.
Nečinnost a průtahy úřadů
Jen samotný výčet různých rozhodnutí stavebního úřadu, brněnského magistrátu, krajského úřadu, pak i krajského soudu v Brně či Nejvyššího správního soudu se počítá na téměř dvě stovky.
Do věci zasáhlo na podnět majitelky zastíněného domu dokonce i Nejvyšší státní zastupitelství žalobou ve veřejném zájmu. Vše přitom prodlužovaly i různé průtahy a nečinnost úřadů.
V Kocourkově by se radovali
Spor se přitom podobá kolovrátku. Stavebníci neuspějí se žádostí o dodatečné povolení stavby, a když celý proces dojede na konec, podají novou žádost.
Jeden příklad, za který by se nestyděli ani v Kocourkově, ukazuje názorové veletoče stavebního úřadu. Když už soud ztratil trpělivost a přímo vyslovil právní názor, že neoprávněnou stavbu nelze dodatečně povolit, tak stavební úřad v roce 2019 nařídil odstranění stavby. Jenže po dalších tahanicích dospěl o tři roky později k závěru, že stavbu povoluje.
I toto povolení stavby nakonec nadřízené úřady zrušily a situace uvízla na bodu, že je pravomocně rozhodnuto o nepovolení stavby, ovšem konec navazujícího řízení o odstranění stavby je stále v nedohlednu.