Článek
Obilniny situaci zvládly relativně dobře. Problémy mají víceleté pícniny, trvalé travní porosty, kukuřice, brambory, chmel nebo některé ovocné plodiny. Brambory patří v Česku ke klíčovým komoditám, přičemž každý jich spořádá ročně průměrně 65 kilogramů. O významu chmele v ČR coby pivním ráji světa netřeba diskutovat. Pro chovatele koní je balík sena nedostatkovým zbožím. Báječně se daří fíkům, pocházejícím ze Středomoří, což je ovocnářům k ničemu.
Příčinou potíží je souběh několika nepříznivých okolností. „Významnou roli sehrála už velmi suchá a teplá zima. Množství sněhu dosáhlo v průměru pouze přibližně 60 procent dlouhodobého průměru za období mezi lety 1961 až 2000,“ uvedl Zdeněk Žalud z Agronomické fakulty. Na špatnou zimu navázalo teplé jaro spojené s velkým výparem vody.
Průměrné teploty na jaře dosáhly 9,2 stupně Celsia. Od roku 1961 šlo o osmé nejteplejší jaro. Červen byl také teplotně nadprůměrný, nepříznivý trend pak pokračoval i o prázdninách.
Graf intenzity sucha v Česku.
Vyšší teploty urychlily růst vegetace, která rychleji čerpala vodu z půdy. Jenže té bylo málo. „Za jaro spadlo v úhrnu pouze 85 milimetrů, tedy 57 procent normálu za období 1991 až 2020. Ani červnové a červencové srážky normálu nedosáhly,“ vysvětlil Žalud. Jistě, přišly bouřky s lijáky a kroupami, jejichž fotky putovaly po sociálních sítích, ale voda se nestačila vsakovat do půdy. V půli srpna byla situace se suchem velmi nepříznivá na celém území republiky.
Nedostatek vláhy ovlivnil první i druhou seč, což vede k nižší produkci biomasy a k růstu cen krmiva. Někteří zemědělci ukončili chov skotu. Obilniny si vedly dobře. U brambor se sucho projevilo menší velikostí hlíz, u chmele poklesla kvalita, kukuřice předčasně zasychají.
„Typickým znakem letoška je dřívější sklizeň prakticky všech plodin. Sklizeň kukuřice na siláž je již v plném proudu a začíná vinobraní,“ doplnil Žalud. Relativně příznivá může být situace pro moravské vinohradníky, ovšem pouze tam, kde se vinicím vyhnulo krupobití. Ve Velkých Bílovicích nyní kvůli němu sčítají milionové ztráty. Ani réva není vůči suchu zcela odolná.
Problémy nekončí. Půda je proschlá do hloubky, což při setí ozimých plodin bude další komplikace a mimo jiné to zvýší spotřebu pohonných hmot. Změna klimatu je neúprosná a zemědělcům nezbude nic jiného než se jí přizpůsobit. Řešením je sázet proso a čirok, které lépe snášejí teplo a sucho. Šanci by měla dostat sója a v ovocnářství místo višní fíky.
Nutná bude kombinace více opatření. Je třeba hledat vhodnější plodiny, šetrněji hospodařit s půdní vláhou a efektivněji využívat vodu k závlahám.
Kukuřice předčasně schnou, klasy nejsou řádně vyvinuté.
