Článek
Žádná technika, ale kosy, lopaty, krumpáče. To bylo vybavení dobrovolníků, kteří pomáhali v šumavských lesích s obnovou mokřadů a rašelinišť. Například na Křemelné opravili během jednoho týdne celkem 17 dřevěných hrázek na odvodňovacích kanálech. Ty mají za úkol zpomalit odtok vody z lesa a umožnit mokřadům a rašeliništím, aby jí v krajině zadržely co nejvíce.
„Na Knížecích pláních kosili rašelinnou louku zarůstající rákosem, hrabali a odstraňovali biomasu tak, aby si lokalita zachovala vhodné podmínky například pro silně ohroženého tetřívka obecného a další chráněné druhy,“ řekla Viktorie Tenzerová, ředitelka organizace Na mysli, která kemp pořádá.
Dobrovolníci také čistili koryta potoků, další práce probíhaly v bezlesých zónách v okolí Horské Kvildy. „Tady dobrovolníci odstraňovali hrabanku pod pokácenými smrky. Cílem je vytvořit podmínky pro návrat chráněných rostlin, které potřebují půdu chudou na živiny,“ dodala Tenzerová.
Dobrovolnického kempu se zúčastnil i Alexander Marinov z Bulharska. „Mezinárodní dobrovolnický kemp na Šumavě velmi dobře propojuje vzdělávání s praktickou ochranou přírody přímo v terénu. Díky odborníkům z národního parku jsem lépe pochopil, proč je naše práce důležitá,“ řekl Marinov.
To, že dlouhodobá obnova rašelinišť a mokřadů má smysl, dokazuje především to, že do zamokřených míst se vrací vzácní živočichové i rostliny. Správci šumavského parku tu například viděli řadu ptáků, jako chřástala vodního či kulíka říčního. Do mokřadů se vrací také obojživelníci a mokřadní druhy rostlin, jako například sítina ostrokvětá či zdrojovka potoční.
