Článek
Kolo o víkendu někdo ukradl z adresy Na baště sv. Ludmily na Hradčanech. „Opravdu ho nepoužije nikdo, kdo neví, jak ho používat. Je po náročné přestavbě. Je neprodejné. Je jediné na světě. A pro nás je extrémně cenné. Dostalo Zuzku ven,“ napsal v příspěvku na Facebooku Zuzanin manžel Jakub Masák.
A vyplatilo se. Ve středu přišla dobrá zpráva.
„Tak sociální sítě fungují. Kolo se našlo, i když oholené o klíčové věci. Nějak nerozumím, k čemu někomu budou dobré. Ale základ kola máme, hurá. Našli ho ve Stodůlkách před dílnami lidi z firmy Emil Frey. Odtlačili ho k sobě a napsali mi,“ sdělil Jakub Novinkám s tím, že nálezce nechtěl odměnu ani veřejné poděkování se svým jménem.
Kolo je pro Zuzanu opravdu důležité. „Když jsem před čtyřmi lety poznala svého manžela, netušila jsem, že jednou budu znovu jezdit po lesích, hledat houby. Jsem na vozíku a nemohu hýbat ani rukama. Vždycky mě bavily výlety, ale musela jsem přemýšlet, kam se dostanu,“ popsala pro Novinky Zuzana Masáková.
Její manžel Jakub se ale podle ní odmítl smířit s tím, že zůstane zavřená doma, a jednoho dne přišel s nápadem koupit speciální tříkolku.
„Když jsme ji přivezli, rychle jsme zjistili, že je navržená pro holandské cyklostezky, ne pro české kopce,“ zavzpomínala.
Následovalo přestavování a vylepšování kola metodou pokusů a omylů. Začal tak vznikat stroj, který dnes podle manželů nemá obdoby.
„Vzpomínáme, jak nám třeba vyhořela řídicí jednotka, nebo na to, jak mě manžel na Šumavě tlačil do prudkého kopce, přestože už kolo mělo první pomocný motor,“ zmínila Zuzana. Přibyly tak další motory, ovladače, elektronika a úpravy na míru.
Zloděj by si s ním zřejmě opravdu užil jen málo. „Řízení vyžaduje zkušenosti a znalost všech systémů. Myslím si, že kromě mého manžela ho nikdo neumí skutečně ovládat. Nedá se jednoduše převézt, rozebrat, ani běžně používat. Pro kohokoli jiného má malou hodnotu. Pro mě znamená svobodu,“ uvedla Zuzana.
Postupně se naučili jezdit v náročném terénu, převážet téměř nerozebíratelnou konstrukci a společně objevovat místa, kam by se jinak Zuzana sama nikdy nedostala. Díky tomu kolu mohla znovu po letech jezdit na houby, do lesa i na výlety po horách.
„Když jsme teď byli několik dní v Praze, jezdila jsem na kole s manželem do práce jen proto, abychom mohli být spolu i během dne,“ popsala žena.
Ještě krátce předtím, než se Zuzana dočkala dobré zprávy a byla bez kola, uvedla pro Novinky smířlivě: „Nezlobím se. Nevím, jaký příběh stojí na druhé straně. Jen věřím, že člověk, který kolo vzal nebo se k němu dostal, pochopí, že nezískal dopravní prostředek ani cennou věc.“
A opakovala, že jí jde jenom o návrat něčeho nenahraditelného. „Někdy totiž nejde jen o ukradení kola, někdy se ukradne možnost být venku, dýchat les, být se svým člověkem tam, kde je mu nejlépe,“ dodala.
Zuzana Masáková na houbové výpravě - archivní foto
