Článek
Statistiky v červenci zaznamenaly nakažené skoro ve všech krajích. Nula byla pouze v Královéhradeckém kraji a na Vysočině. Naopak nejvíce případů hlásil Ústecký (31) a Jihomoravský kraj (29).
Druhý jmenovaný kraj přitom drží letošní celorepublikové prvenství, od začátku roku se na jihu Moravy nemocí špinavých rukou nakazilo 451 osob. „Většina případů nákazy byla u osob středního věku 35 až 44 let, u kterých je výskyt onemocnění dlouhodobě nejčastější. K nákaze došlo nejčastěji na území města Brna a v jeho okolí, tři osoby se nakazily během pobytu v zahraničí,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru Jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek.
„Čtvrtina případů jsou bezdomovci a osoby ze sociálně znevýhodněného prostředí, s četnými vzájemnými kontakty a rizikovými návyky,“ doplnila.
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nová data potvrzují postupný pokles případů. Ten přerušovaně probíhá od února.
„Po skončení prázdnin se situace lokálně může zhoršit, ještě stále je velká část naší populace k infekci virem hepatitidy A vnímavá, tedy nemá protilátky po očkování nebo po onemocnění. Při nedodržování preventivních opatření, ať již během léta nebo po návratu do škol nebo zaměstnání, tak může dojít v takové populaci k šíření infekce,“ připomněla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
Dodala, že lidé si mohou nechtěnou infekci „přivést“ z prázdnin. A ta se pak - vzhledem k inkubační době, která je až 50 dní - může rychle rozšířit mezi kolegy v práci či spolužáky ve škole.
Sedm mrtvých
V souvislosti se žloutenkou typu A letos zemřelo sedm lidí, nejmladšímu bylo 41 let. Loni bylo ve stejném období jedenáct mrtvých.
„Závažné průběhy jsou typické zejména pro osoby s chronickým onemocněním jater nebo chronickým postižením jater, například u alkoholiků, případně pro lidi se sníženou obranyschopností organismu,“ pokračovala Fabiánová.
Epidemiologové se dlouhodobě shodují, že nejúčinnější prevencí proti nákaze hepatitidou typu A je očkování. „Mezi klíčová preventivní opatření nadále patří důsledné dodržování základních hygienických návyků, zejména pravidelného mytí rukou po použití toalety, před jídlem, konzumace bezpečné pitné vody a hygienicky nezávadných potravin,“ dodala Fabiánová.
V poslední době o tuto vakcínu enormně vzrostl zájem. Z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že zatímco loni lékaři potřebovali 210 tisíc vakcín za celý rok, letos jich za necelých sedm měsíců využili již 200 tisíc.
I přes zvýšený zájem by vakcína podle SZÚ měla být běžně dostupná u praktických lékařů, pediatrů i v očkovacích centrech.
Podává se ve dvou dávkách, obvykle s odstupem 6 až 18 měsíců. Cena se za obě dávky pohybuje kolem tří tisíc korun. Zdravotní pojišťovny na očkování ale přispívají až tisíc korun. Pro dospělé je k dispozici i kombinovaná látka chránící současně proti hepatitidě A i B.
Hepatitida (žloutenka) typu A
- Jedná se o akutní virové onemocnění charakterizované chřipkovými příznaky, teplotou, bolestmi břicha, kloubů, nechutenstvím, zvracením, bolestí pod pravým žeberním obloukem, zežloutnutím kůže a bělma oka, tmavou močí a světlou stolicí.
- Šíří se při nedostatečné hygieně, prostřednictvím kontaktu s částečkami infikovaných výkalů nebo konzumace kontaminovaných potravin či vody.
- Projeví se zpravidla za 14 až 50 dnů od kontaktu s nemocnou osobou.
- Před nemocí ochrání očkování. Jedna dávka kombinované vakcíny proti hepatitidě A i B přijde na 900 až 1500 korun.
